Jedna malá obec si do svého územního plánu doplnila některé prvky regulačního plánu. Omezila zde mj. možnost využití FTV panelů. To se nelíbilo dotčeným vlastníkům a proti novým podmínkám se bránili u soudu. Ten dal ale za pravdu obci. Z jakých důvodů, to si řekneme v našem novém článku.
Územní studie jsou zapeklitá věc a je s nimi spojena celá řada potíží. Jednou z nich je jejich přezkum. K tomu se vyjádřil (nejen) Ústavní soud. V tomto článku si dovolíme shrnout, jaké jsme doposud dohledali názory k obraně proti územní studii.
Krajský soud v Praze spolu s Nejvyšším správním soudem se vyjadřovali k otázce, jak poznat, že došlo k naplnění požadavku na míru zastavění pozemku podle územního plánu.
Krajský soud v Praze rozhodoval o územním plánu jedné středočeské obce. Závěry, ke kterým dospěl, nebyly sice nijak převratné, přesto ale některé stojí za stručnou zmínku. Reaguje totiž na oblíbenou praxi investorů vyhrožovat obcím, které se snaží změnit územní plány a redukovat zastavitelné plochy nebo omezovat nežádoucí záměry, milionovými náhradami za nerealizované investice.
Nejvyšší správní soud vydal zajímavý rozsudek, který se týká neurčitých pojmů v územním plánu a nároků, které taková regulace klade na stanovisko orgánu územního plánování. Pokud totiž územní plán obsahuje neurčité pojmy, je třeba, aby úřad věnoval mnohem více péče dobrému odůvodnění svého závazného stanoviska.
Co by měly obce dělat, když jim do územního plánování vstoupí místní referendum? Mohou občané zásadně ovlivňovat proces územního plánování nebo ne? Na tuto otázku odpovídá náš nový článek, který shrnuje aktuální judikaturu k tomuto problému.
Nejvyšší správní soud řešil Územní plán města Hranice, který vymezil trasu obchvatu jinak než ten původní, a tím znatelně zasáhl vlastnická práva jedné společnosti. NSS se v rozsudku zabýval mj. podrobností, s jakou může územní plán řešit prvky pozemní komunikace, jako jsou křižovatky.
Při hledání podkladů pro jednu právní analýzu jsme narazili na zajímavý judikát, který by mohl zaujmout mnoho obcí, jejichž zastupitelé tu a tam udělají procesní chybku při rozhodování ve věcech územního plánování. Základní sdělení sodu totiž je: nic se nejí tak horké, jak se to uvaří, a procesní chyby se často dají téměř bezbolestně napravit.
Tentokrát se u soudu ocitla obec Hýskov a dá se říct, že obstála (i když malou část územního plánu soud přece jen zrušil). Šlo o výrobní areál bývalé Prefy, jehož využití se samospráva rozhodla změnit. Majitel pozemků, který na nich navíc provozoval podnikatelskou činnost, se změnou nesouhlasil, ale nebylo mu to nic platné – územní plán byl dobře odůvodněný.
Zastupitelstvo jednoho menšího jihomoravského města vydalo v roce 2020 nový územní plán a v něm redukovalo zastavitelné plochy. Pozemky, které byly v předchozím územním plánu součástí plochy Br/2 (bydlení rezidenční) a byly určeny k zastavění rodinnými domy s max. 2 podlažími, se nově ocitly ve stabilizované ploše lesa, krajinné zeleně a v návrhová krajinné ploše smíšené s rekreačním využitím. To se samozřejmě vlastníkům dříve lukrativních pozemků nelíbilo, u krajského soudu, ani u Nejvyššího správního ale neuspěli.