Otázka: Musíme při zrušení vyhlášky Ústavním soudem vracet zaplacený místní poplatek?
Otázka: Na soukromých pozemcích v obci se historicky nachází veřejné prostranství. O jeho existenci se s vlastníkem nepřeme, ale jde o náhradu nákladů za využívání pozemků občany obce. Musí obec tyto náklady vlastníkovi poskytnout?
Aktuální slepičí masakr se děje na základě nařízení a rozhodnutí orgánů státní správy. Po zkušenostech z pandemie koronaviru se nelze tvrdosti opatření přijímaných s rychlostí blesku se strohým odůvodněním „přece virus“ divit.
Otázka: Může vlastník po obci žádat náhradu za vymezení územní rezervy?
Pokud jde o obecně závazné vyhlášky o místním poplatku za zhodnocení stavebního pozemku stavbou vodovodu nebo kanalizace, je ministerstvo vnitra na obce opravdu přísné a nenechá na nich nit suchou. Ke sporům dochází například ohledně definic stavebního pozemku, nebo okamžiku kolaudace vodovodního či kanalizačního řadu, což je důležité pro vznik poplatkové povinnosti.
V souvislosti s řešením nepřiměřené délky řízení se někdy setkáváme s případy, které bychom jinak hledali spíše v knihách Franze Kafky nebo Josepha Hellera. Už jsme psali o odškodnění za téměř 20 let trvající řízení o odstranění černé stavby (ta bohužel dodnes odstraněna nabyla). O jiném naprosto bizarním případu pak nedávno rozhodoval NSS v rozsudku č.j. 7 As 14/2022 – 23.
Před několika dny Městský soud v Praze rozhodoval zajímavou věc související s kauzou Vrbětice. Přesto, že šlo o velmi specifický případ, závěry jsou jistě použitelné v nejrůznějších oblastech činnosti samospráv, neboť kritérium trvalého bydliště se používá poměrně často.
„Chlad představuje v našem klimatickém pásmu větší riziko a nebezpečí pro křehké seniory než horké počasí.“ MUDr. Pavel Weber a kol., Poruchy termoregulace a jejich význam ve vyšším věku
Roky 2020 a 2021 byly úrodné na rozhodování soudů o náhradách investorům za změny územních plánů. Nejen Nejvyšší soud, ale i ten Ústavní vydal několik důležitých rozhodnutí. Dovolujeme si vás informovat o těch nejdůležitějších novinkách.
Nejvyšší soud v nedávném rozsudku č.j. 30 Cdo 3118/2020-250 vyjasnil některé otázky odškodňování nepřiměřené délky správních řízení podle zákona č. 82/98 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem. Konkrétně se věnoval případu, kdy byla namítána nepřiměřená délka daňového řízení. Starší judikatura k odškodňování nepřiměřené délky správních řízení Původně rozhodovací praxe Nejvyššího soudu připouštěla odškodňování nepřiměřené délky správních řízení pouze tam, kde se jednalo o řízení, které by spadalo pod ochranu čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (Úmluva). Muselo se jednat o řízení, jehož předmět měl civilněprávní povahu. Na základě judikatury ESLP bylo na místě klást tyto otázky, […]