Postoupení věci do kázeňského řízení (a shledání viny z přestupku) nemá vliv na nárok na náhradu škody za nezákonné trestní stíhání

Kázeňské řízení podle zákona o služebním poměru nepředstavuje řízení o trestním obvinění v ústavněprávním smyslu. Podle Ústavního soudu je namístě pohlížet na trestní řízení a pozdější kázeňské řízení jako na dva samostatně existující procesní celky.

Námitka promlčení a korektiv dobrých mravů v řízení o odškodnění nemajetkové újmy za nezákonné trestní stíhání

Ústavní soud dospěl ve svém rozhodnutí k závěru, že zánik nároku na odškodnění imateriální újmy za nezákonné trestní stíhání v důsledku uplynutí promlčecí doby může být v individuálních případech nepřiměřeně tvrdým postihem poškozeného ve srovnání s rozsahem a charakterem jím uplatňovaného práva a s důvody, pro které své právo včas neuplatnil

Kritéria pro posouzení spravedlivosti řízení, v němž byla použita výpověď nepřítomného svědka

Ústavní soud ve svém nálezu sp. zn. IV. ÚS 2867/16, vyhlášeném 22. 11. 2017, rozhodoval o případu, v němž byl stěžovatel spolu s dalšími osobami Obvodním soudem pro Prahu 1 uznán vinným z pokračujícího zločinu legalizace výnosů z trestné činnosti. Stěžejním důkazem o vině stěžovatele byla výpověď svědka R., která byla jako neodkladný a neopakovatelný úkon provedena ještě před samotným zahájením trestního stíhání. Stěžovateli a jeho obhájce se tak samotného výslechu neměli možnost účastnit a nemohli tím pádem svědkovi ani klást jakékoliv otázky. Později svědek ještě v průběhu přípravného řízení zemřel.

Soudy musí řádně odůvodnit, proč dle nich nevznikl nárok na odškodnění za nepřiměřeně dlouhé správní řízení (IV. ÚS 2800/16)

Ústavní soud v říjnu rozhodl o naší ústavní stížnosti ve věci odškodnění za nepřiměřenou délku správního řízení. Ústavní soud zrušil prvoinstanční a druhoinstanční rozhodnutí z důvodu, že soudy dostatečně neodůvodnily svá rozhodnutí o nároku žadatelky o odškodnění na náhradu nemajetkové újmy způsobené nesprávným úředním postupem. Odškodňovací řízení, které již trvá dva roky, se tak nyní vrací zpátky na začátek – k obvodnímu soudu. Nepřiměřeně dlouhé správní řízení Žadatelka o odškodnění byla účastnicí nepřiměřeně dlouhé správního řízení o určení právního vztahu, jehož předmětem bylo určení, zda se v předmětné lokalitě nachází veřejně přístupná účelová komunikace. Řízení probíhalo od 10. 3. 2010 do 1. 9. 2015, tedy více než pět let. Důvodem […]

Nejvyšší soud musí rozhodnout o návrhu na odložení vykonatelnosti rozhodnutí

Dne 23. 8. 2017 prohlásil Ústavní soud za protiústavní letitou praxi Nejvyššího soudu, podle které v případě návrhů na odložení vykonatelnosti rozhodnutí není Nejvyšším soudem vydáno žádné rozhodnutí, neshledá-li tento důvod pro odložení vykonatelnosti rozhodnutí. Ústavní soud konstatoval, že postup Nejvyššího soudu odporuje ústavnímu principu, podle kterého lze státní moc uplatňovat pouze v mezích a způsobem, které stanoví zákon. Tedy platí, že jestliže neexistuje jiná zákonná úprava, o každém návrhu je třeba rozhodnout výslovně. NS by měl o těchto návrzích rozhodovat bezodkladně.