Ústavní soud Zahumny #33 – výjimky ze zákazu jiné výdělečné činnosti pro příslušníky bezpečnostních sborů

(Klikněte na obrázek pro zobrazení v plné velikosti).  Ústavní soud na základě návrhu Nejvyššího správního soudu zrušil ustanovení zákona o služebním poměru, které zní: „Příslušník nesmí vykonávat jinou výdělečnou činnost než službu podle tohoto zákona; toto omezení se nevztahuje na případy uvedené v § 29, 31 a § 33 písm. a) a na další činnosti stanovené interními akty vydanými řediteli bezpečnostních sborů“. Návrh byl podán v souvislosti s řízením o kasační stížnosti žalobkyně, která byla propuštěna ze služebního poměru ředitelem Hasičského záchranného sboru hl. m. Prahy z důvodu provozování podnikatelské činnosti (vedení účetnictví pro společenství vlastníků jednotek, jehož je žalobkyně členkou). Z hlediska posouzení ústavnosti napadeného ustanovení Ústavní soud zdůraznil klíčová ustanovení […]

Vyzkoušeli jsme za vás aplikaci NaSpis umožňující vzdálené nahlížení do elektronické verze spisů Ústavního soudu

Koncem srpna jsme vás informovali o tom, že Ústavní soud zprovozní od 1. 9. 2018 internetovou aplikaci NaSpis, která umožní advokátům vzdáleně přistupovat a seznamovat se s elektronickými dokumenty ve spisech Ústavního soudu. Nyní jsme aplikaci vyzkoušeli a níže v článku se dělíme o své dojmy.

Rodiče Thymiana, jehož jméno matrika odmítala zapsat do rodného listu, získali odškodnění 30.000 Kč

Před několika týdny jsme Vám ve formě komiksu tlumočili rozhodnutí Ústavního soudu, který se zastal rodičů žádajících odškodnění za to, že několik měsíců musel mít jejich syn v rodném listě namísto jména napsáno “nezjištěno”, a to jenom z důvodu, že matrika pochybila. Městský soud v Praze nyní rozhodl o výši odškodnění, které rodiče získají.

Ústavní soud Zahumny #30 – “normální je nesoudit se”

(Klikněte na obrázek komiksu pro zobrazení v plné velikosti). Zamítavý nález Ústavního soudu ze dne 22. května 2018, sp. zn. IV. ÚS 1374/17 je dostupný zde. Ústavní soud zde zdůrazňuje předpoklad, že „normální je nesoudit se“ a dospívá k závěru, že je věcí účastníků, aby minimalizovali své návrhy a požadavky na procesní kroky, i s ohledem na fakt, že rozhodování o náhradě nákladů řízení ovládá zásadně pravidlo „vítěz bere vše“.

Také dobrý kamarád může být “osobou blízkou”

Ústavní soud se tento týden v rámci svého rozhodování opět zabýval zajímavou a pro praxi důležitou právní otázkou, a sice výkladem pojmu „osoba blízká“. Prostoru pro vyjádření k této problematice se mu tentokrát dostalo v řízení o ústavní stížnosti, jíž se stěžovatelka bránila proti pokutě, která jí byla uložena z důvodu odepření podání vysvětlení v rámci přípravného trestního řízení.

Nutnost zohlednění konkrétních příčin dopravní nehody ve znaleckém posudku

Ústavní soud se nedávno v nálezu sp. zn. I. ÚS 3765/17 ze dne 12. 6. 2018 zabýval případem řidiče, který byl Obvodním soudem pro Prahu 2 uznán vinným za spáchání přečinu těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti, za což mu byl vyměřen trest odnětí svobody v délce 6 měsíců s podmíněným odkladem na 12 měsíců. Tohoto trestného činu se měl dopustit tak, že jako řidič motorového vozidla se dostatečně nevěnoval řízení a srazil ženu, která právě přecházela vozovku. Proti odsuzujícímu rozsudku se bránil odvoláním a později také dovoláním k Nejvyššímu soudu, ale marně.