Ústavní soud Zahumny #47 aneb ukládání pokuty za nerealizovaný styk a stanovisko nezletilého

Stěžovatel je otcem nezletilého syna (nar. v roce 2009), kterého má ve své péči. Bylo mu předběžným opatřením uloženo, aby umožnil prarodičům styk s nezletilým v každém sudém kalendářním týdnu vždy v sobotu od 9 hodin do neděle 16 hodin. Usneseními Okresního soudu v Lounech byly stěžovateli uloženy dvě pokuty v celkové výši 24 000 Kč (10 000 a 14 000 Kč) za nerealizování styků nezletilého s prarodiči. Tyto byly odvolacím soudem sníženy na 7 000 Kč (6 000 Kč a 1 000 Kč). Ústavní soud napadená usnesení zrušil. Konstatoval, že tuto pokutu nelze vnímat primárně jako sankci za porušení práva, ale jako prostředek donucení povinného, aby respektoval právní poměry […]

Ústavní soud Zahumny #46 aneb obchody zůstanou o vybraných svátcích zavřené

Plénum Ústavního soudu (soudce zpravodaj David Uhlíř) zamítlo návrh skupiny 18 senátorů na zrušení zákona č. 223/2016 Sb., o prodejní době v maloobchodě a velkoobchodě. Dle Ústavního soudu je „…legitimním cílem zákona umožnit zaměstnancům v pracovním poměru si tyto svátky v klidu připomenout a oslavit. Stejně tak je legitimní připomenout i všem ostatním, že je vhodné se v některé dny vyhnout nákupnímu shonu a věnovat se jiným činnostem s více duchovním zaměřením, ať již v kruhu rodinném, nebo ve společnosti těch, kteří sdílejí stejné hodnoty.“ „Ústavní soud se dále zabýval vhodností zákona k dosažení zamýšleného účinku. Po tisíciletí platí v našem civilizovaném okruhu zásada, že je nezbytné, aby lidé nepracovali […]

Ústavní soud Zahumny #45 – Doznání odsouzeného není podmínkou pro podmíněné propuštění!

Ústavní soud se v nálezu ze dne 12. února 2019, sp. zn. III. ÚS 2204/17, zabýval otázkou, zda je doznání odsouzeného k trestnému činu nezbytnou podmínkou pro podmíněné propuštění z výkonu trestu odnětí svobody. Soud dospěl k závěru, že nikoliv: „Účelem trestního řízení, včetně řízení vykonávacího, není získat doznání obviněného, resp. odsouzeného. Prokázat „polepšení se“ ve smyslu § 88 odst. 1 trestního zákoníku je možno i bez toho, aby se odsouzený výslovně doznal, vyplývá-li z jiných důkazů či okolností, že v dostatečné míře nabyl kritický náhled na svou trestnou činnost.“ Nález Ústavního soudu ze dne 12. února 2019, sp. zn. III. ÚS 2204/17, je dostupný zde.

Ústavní soud Zahumny #44 – Billboardy opravdu musí pryč!

Plénum Ústavního soudu se zabývalo přechodným ustanovením zákona č. 196/2012 Sb., týkajícího se billboardů u dálnic a silnic I. třídy. Ústavní soud dospěl k závěru, že dané ustanovení není protiústavní. Princip právní jistoty nelze ztotožnit s požadavkem na absolutní neměnnost právní úpravy, která podléhá mimo jiné sociálně ekonomickým a technickým změnám, jež mohou vyžadovat i reflexi v nárocích kladených na bezpečnost silničního provozu a na okolnosti s ním spojené. Cílem předmětných ustanovení je ochrana obecného, v širším slova smyslu chápaného veřejného zájmu, který je znakem každé právní regulace. V daném případě veřejný zájem, resp. účel právní regulace, představuje zvýšení bezpečnosti silničního provozu a ochrana života a zdraví jeho účastníků. Aby […]

Ústavní soud Zahumny #43 – Znovuotevření řízení o určení otcovství po více než 50 letech

Právní úprava nemůže ignorovat ani skutečnost, že významný právní zájem na určení (nebo popření) otcovství může vzniknout někdy až se značným časovým odstupem od narození dítěte. Nález Ústavního soudu sp. zn. I.ÚS 2845/17 ze dne 8. 1. 2019 je dostupný zde.

Ústavní soud Zahumny #42 – Povinnost darovat nevyužité potraviny do potravinových bank

Skupina 25 senátorek a senátorů Senátu Parlamentu České republiky navrhovala, aby Ústavní soud v zákoně č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích zrušil ustanovení, která zavádějí pro provozovatele potravinářských podniků s prodejnami s prodejní plochou větší než 400 m² povinnost poskytovat v nich blíže vymezené potraviny bezplatně humanitárním nebo charitativním organizacím, přičemž za nesplnění této povinnosti lze uložit pokutu až do výše 10 000 000 Kč. Tím se podle jejich názoru tato ustanovení dostávají do rozporu s čl. 1 a 11 Listiny základních práv a svobod a čl. 1 odst. 1 Ústavy České republiky . Ústavní soud podrobil vznesené námitky přezkumu z hlediska dodržení ustanovení ústavního pořádku a testu proporcionality. Dospěl k závěru, že v […]

Ústavní soud: Přijde-li spravedlnost pozdě, je to totéž, jako by byla odmítnuta

Ústavní soud vydal nález, ve kterém vytkl Městskému soudu v Praze průtahy a uložil mu, aby nepokračoval v průtazích ve věci vedené u něj pod sp. zn. 11 Ad 1/2018 a aby v této věci neprodleně jednal a rozhodl. Ústavní soud přitom zdůraznil, že pokud spravedlnost přijde pozdě, je to totéž, jako by byla odmítnuta.

Možnost ekologických spolků účastnit se řízení o správních deliktech podle zákona o ochraně přírody a krajiny

Ústavní soud se ve svém nálezu ze dne 18. 12. 2018, sp. zn. II. ÚS 1685/17, věnoval otázce postavení ekologických spolků v řízení o správních deliktech podle zákona o ochraně přírody a krajiny. Ústavní soud přitom připustil, že v určitých případech se ekologické spolky mohou účastnit řízení o správních deliktech podle § 70 odst. 3 zákona o ochraně přírody a krajiny.

Ústavní soud Zahumny #41 – protiústavnost mostecké „sedací vyhlášky“

Plénum Ústavního soudu (soudce zpravodaj Josef Fiala) vyhovělo návrhu Ministerstvu vnitra a zrušilo dnem vyhlášení nálezu ve Sbírce zákonů ustanovení čl. 2 písm. b) a čl. 4 obecně závazné vyhlášky statutárního města Mostu č. 6/2015, o zabezpečení místních záležitostí veřejného pořádku, o ochraně veřejné zeleně a zlepšení vzhledu města. Při přezkoumání obecně závazné vyhlášky Ústavní soud zpravidla volí test čtyř kroků, v jehož rámci posuzuje pravomoc obce k vydání obecně závazné vyhlášky, zda obec při jejím vydání nevykročila z mezí zákonného zmocnění, zda nezneužila svoji působnost či neporušila zákon, a konečně poměřuje obsah obecně závazné vyhlášky kritériem „rozumnosti“. Ústavní soud dospěl k závěru, že napadená ustanovení neobstála již v druhém […]

Ústavní soud Zahumny #40 aneb k (ne)možnosti soudce odvolat se v kárném řízení

Ústavní soud se v rozhodnutí ze dne 30. 10. 2018, sp. zn. III. ÚS 2023/18, zabýval otázkou, zda nemožnost podání odvolání v kárném řízení je v souladu s ústavním pořádkem. Stěžovatelka namítala porušení svého práva na spravedlivý proces ve skutečnosti, že proti rozhodnutí kárného senátu není odvolání přípustné. Touto problematikou se zabýval Ústavní soud i v nálezu ze dne 29. 9. 2010, sp. zn. Pl. ÚS 33/09 , a dospěl k závěru, že kárné řízení se soudci obecných soudů není řízením o trestním obvinění ve smyslu čl. 6 a čl. 7 odst. 2 Úmluvy, neboť jde z hlediska systematiky právního řádu o řízení nikoliv trestní, na čemž nemůže nic změnit ani […]