Nouzový stav je zcela výjimečnou situací a může být vyhlášeno pouze, pokud dochází k ohrožení životů, zdraví nebo majetkových hodnot anebo vnitřního pořádku a bezpečnosti. Dopady na práva a svobody občanů jsou skutečně zásadní: Může dojít k k omezení svobody pohybu, práva na majetek, svobody podnikání a dalších práv (vždy ale jen v rámci krizového zákona a v jeho mezích) Na rozhodnutí vydaná během nouzové stavu podle krizového zákona se (až na výjimky) nevztahuje správní řád (nelze se proti nim odvolat). Porušení krizových opatření je možné trestat jako přestupek, za který mohou být ukládány vysoké pokuty. Nejsou však vyloučeny ani dopady v rovině trestněprávní. Spáchání trestného činu v době krizové […]
Ústavní soud se zastal stěžovatelky, která se v době, kdy jí bylo deset let, při jízdě plzeňskou městskou hromadnou dopravou neprokázala platnou jízdenkou na výzvu přepravní kontroly. Tím porušila smluvní přepravní podmínky vedlejšího účastníka a vznikla jí tak povinnost zaplatit cenu jízdného včetně přirážky. Okresní soud bez nařízení jednání vydal rozsudek, kterým uložil stěžovatelce povinnost zaplatit částku 1 006 Kč s příslušenstvím (výrok I.) a zaplatit žalobci náklady řízení ve výši 8 520 Kč (výrok II.). V době vydání rozsudku bylo stěžovatelce jedenáct let a byl nad ní od roku 2006 stanoven dohled. V péči matky, v níž byla stěžovatelka v rozhodné době, byly shledány dlouhodobě závažné nedostatky, které vyvrcholily […]
Naše kancelář se v uplynulých týdnech věnovala otázce možnosti členů zákonodárného sboru. Nejprve jsme v článku „Mohou se jednotliví poslanci a senátoři podílet na podání více než jedné kandidátní listiny pro volby prezidenta republiky?“ představili vlastní analýzu sporné situace, a dále pak v článku „Usnesení Nejvyššího správního soudu k otázce registrace kandidátů na prezidenta republiky“ uvedli komentované shrnutí rozhodnutí Nejvyššího správního soudu v dané věci. Nyní se díky ústavní stížnosti podané paní Terezií Holovskou, jež iniciovala dřívější řízení před Nejvyšším správním soudem, mohl k věci vyjádřit rovněž Ústavní soud – orgán ochrany ústavnosti.
Jak jsme avizovali již v našem článku „Mohou se jednotliví poslanci a senátoři podílet na podání více než jedné kandidátní listiny pro volby prezidenta republiky?“, Nejvyšší správní soud dne 13. 12. 2017 vydal rozhodnutí ve věci otázky, zda mohou členové zákonodárného sboru navrhovat více než jednoho prezidentského kandidáta. Usnesením ze dne 13. 12. 2017, sp. zn. Vol 84/2017 (dále jen „Usnesení“), sice Nejvyšší správní soud odmítl podaný návrh z formálních důvodů, současně však vyjádřil právní názor, který v dané „sporné“ otázce zřejmě do budoucna konečně udělal jasno.
V souvislosti s blížící se volbou prezidenta republiky se ve veřejném prostoru, jako již tradičně, objevila řada více či méně závažných právních otázek, k nimž se zatím neváže zcela jednoznačná odpověď. Nejpodstatnější z nich souvisí s možností podání kandidátní listiny (návrhu prezidentského kandidáta) skupinou poslanců nebo skupinou senátorů. Konkrétně se coby sporné ukázalo, zda je možné, aby se jednotliví poslanci a senátoři podíleli na podání více než jedné kandidátní listiny (podpořili více kandidátů), k čemu v praxi aktuálně došlo.