Krajský soud se zastal práva na samosprávu proti obří fotovoltaické elektrárně

Máme radost, že se nám podařilo dosáhnout rozsudku, který upřesňuje, za jakých okolností je možné v nezastavěném území realizovat solární a větrné elektrárny. Soud se přitom ztotožnil s naší argumentací a za nesprávnou označil metodiku MMR.

Co se stane s pořizovateli po Babišově novele stavebního zákona?

Velmi nepromyšlená a nekvalitně sepsaná novela stavebního zákona, kterou tlačí vláda (a hlavně developeři), přináší razantní změny i pro úředníky – pořizovatele územních plánů. Je naprosto pochopitelné, že mohou mít z velkých změn obavy a pociťovat značnou nejistotu. To platí zejména v situaci, kdy se nezdá, že by se problémem třeba takové MMR nějak zvlášť trápilo a s pořizovateli komunikovalo na rovinu.

Pozor, vláda právě teď závazně vymezuje oblasti, kde se budou stavět OZE

Na konci října 2025 odstupující vláda Petra Fialy schválila zadání změny č. 2 Územního rozvojového plánu. Tato změna se bude týkat vymezení tzv. akceleračních oblastí, ve kterých se budou ve zrychleném režimu povolovat obnovitelné zdroje energie – větrné a solární elektrárny podle zákona č. 249/2025 Sb., o urychlení využívání obnovitelných zdrojů energie.

K vymezení dotčeného územního samosprávného celku ve zjišťovacím řízení

Právo podat odvolání proti rozhodnutí o tom, že záměr nepodléhá posouzení vlivů záměru na životní prostředí (EIA) má oznamovatel, dotčená veřejnost uvedená v § 3 písm. i) bodě 2 a dotčené územní samosprávné celky (§ 7 odst. 6 zákona o posuzování vlivů na životní prostředí). NSS se v nedávném rozsudku zabýval tím, zda obec Palkovice splňovala podmínku, aby se ve vztahu k řešenému záměru jednalo o dotčený územní samosprávný celek.

NSS: obec se může bránit proti stanovisku dotčeného orgánu k územnímu plánu

Nejvyšší správní soud řešil opravdu zajímavou věc – spor o to, jestli v územním plánu mají nebo nemají být zastavitelné plochy, který vzplanul mezi pořizovatelem a dotčeným orgánem ochrany přírody. V dané věci se pořizovatel územního plánu (obecní úřad) obrátil na krajský úřad s žádostí o řešení rozporů založených požadavkem pořizovatele na vytvoření zastavitelných ploch a stanoviskem orgánu ochrany přírody na vypuštění těchto ploch z návrhu.

Případová studie: Ústavní soud proti zájmům obcí a ochraně přírody

To, že Ústavní soud není odborníkem na řadu témat, o kterých rozhoduje, není tajemstvím. Jedním z nich je nepochybně územní plánování, kterému mnohem více rozumí soudci na krajských soudech a zejména pak Nejvyšším správním soudu. To se ukázalo i při posledním rozhodování naší nejvyšší soudní instance o územním plánu Vracova a ochraně lesa. V tomto článku se pokusíme zmatený a značně nepochopitelný nález popsat, ačkoliv to vzhledem k jeho nízké odborné kvalitě není vůbec snadný úkol. Zásadním výsledkem je, že Ústavní soud ze záhadných důvodů uškodil obcím a přírodě.

NSS: obec má právo žalovat kraj kvůli nezajištění veřejné dopravy

Na úřední desce Nejvyššího správního soudu jsme našli vskutku zajímavé rozhodnutí, které vybočuje z řady jiných rozsudků. Týkalo se povinnosti kraje zajistit dostatečnou veřejnou dopravu sloužící jako spojení mezi městem Kladnem a Prahou.  Město zvolilo žalobu na ochranu před nezákonným zásahem. Požadovalo, aby krajský soud Středočeskému kraji zakázal v uvedeném zásahu pokračovat a přikázal mu obnovit rozsah dopravní obslužnosti ve stavu před zásahem. Krajský soud žalobu odmítl. NSS ale jeho rozhodnutí zrušil a věc mu vrátil k novému projednání. O jaké argumenty se opřel? To si řekneme v tomto článku.

NSS k postavení obce při vydávání stavební uzávěry a jejím přezkumu krajským úřadem

Nejvyšší správní soud dostal na sklonku zimy možnost rozhodovat o další stavební uzávěře. Zajímavé na tomto případu bylo, že šlo o návrh na zrušení rozhodnutí Libereckého kraje, kterým v přezkumném řízení zrušil stavební uzávěru Rokytnice nad Jizerou. Krajský soud v Hradci králové dal za pravdu krajskému úřadu a NSS taktéž. Z jakých důvodů?

Plochy přestavby v územním plánu obce Mydlovary

V obci Mydlovary pořizovali nový územní plán. Jednu plochu, na které stojí rodinný dům, zahrnul nový plán do ploch přestavby s funkčním využitím pro rekreaci (starý územní plán řadil plochu rovněž ke sportu a rekreaci – změna spočívala v onom určení k přestavbě). Vlastník s takovým řešením nesouhlasil a bránil se u Krajského soudu v Český Budějovicích. Ten jeho návrh zamítl, protože neshledal, že by nový územní plán zasáhl do vlastnického práva. Dotčený se obrátil i na Nejvyšší správní soud, ten ale jeho kasační stížnost rovněž neuznal. Co zajímavého k tomu soudci řekli?