Nejvyšší správní soud rozhodoval o dalším územním plánu. Tentokrát šlo o to, že plochy, které byly původně ve funkčním využití smíšené výrobní, byly přeřazeny do ploch smíšených obytných městských. Může se zdát, že je to zvláštní, vždyť podobné změny jsou naopak snem většiny vlastníků, nicméně někdy jsou případy zamotány různě a ne každý vlastník hodlá stavět byty. Na pozemcích, o které šlo, se totiž historicky nacházel zemědělský areál a vlastník chtěl z výroby živočišné přejít na výrobu peletek z biomasy (ze sena), tedy na výrobu rostlinnou. Zajímavostí je, že změna územního plánu byla zrušena i přes procesní pasivitu vlastníka během procesu územního plánování, což nebývá tak časté.
Ke Krajskému soudu v Praze se (zase) dostal územní plán jedné středočeské obce. Tentokrát obec spor prohrála. Nepodařilo se jí vysvětlit, proč jednomu vlastníkovi dala na pozemky namísto čistě obytné regulaci vymezující veřejnou zeleň jako veřejně prospěšné opatření s možností vyvlastnění a vozidlovou komunikaci jako veřejně prospěšnou stavbu s možností předkupního práva.
Nejvyšší soud se v rozsudku z 21. dubna 2023 zabýval podmínkami pro možnost uplatnit nárok na náhradu za nezákonné rozhodnutí podle zákona č. 82/98 Sb. v souvislosti s mimořádnými opatřeními vydávanými v rámci boje proti onemocnění Covid-19.
Otázka: Do kdy je možné podat návrh na zrušení stavební uzávěry u soudu?
Rozšířený senát Nejvyššího správního soudu rozhodoval díky sporům z doby covidí zajímavou otázku, která má dopad i do řízení o územních plánech: „Je osoba zúčastněná na řízení ve smyslu § 34 s. ř. s., nebo osoba, která se tohoto postavení domáhá, osobou oprávněnou k podání kasační stížnosti proti usnesení krajského soudu o odmítnutí návrhu nebo zastavení řízení podle § 103 odst. 1 písm. e) s. ř. s.“?
Nejvyšší správní soud se věnoval zajímavé otázce: možnosti upřesnit petit návrhu na zrušení opatření obecné povahy (změny územního plánu).
V březnu roku 2023 rozhodoval Krajský soud v Praze o územním plánu jedné středočeské obce. Rozsudek je poměrně rozsáhlý, je v něm ale několik zajímavých pasáží, které si dovolíme ocitovat.
Otázka: Vlastník pozemku che nahlížet do podkladů pro pořizování návrhu územního plánu. Musíme mu to umožnit?
Otázka: Jak se vymezuje zastavěné území v obci, která nemá územní plán?
V jedné obci v Ústeckém kraji schválili změnu územního plánu a dostali se před soud. Naštěstí obstáli, protože vlastník pozemků měl nesmyslné požadavky. Jestli vás zajímá jaké, přečtěte si náš nejnovější text o rozhodovací praxi českých soudů ve věcech územního plánování.