Nejvyšší správní soud tentokrát rozhodoval v další územně plánovací kauze. Spor se týkal otázky, zda je či není možné na ploše bydlení městského nízkopodlažního umístit 4 betonové garážové kontejnery.
V rozsudku ze dne 8. 9. 2023 se NSS zabýval prominutím odvodů a penále za porušení rozpočtové kázně, zejména otázkou dostatečného odůvodnění rozhodnutí, kterým Generální finanční ředitelství nevyhovělo žádosti o prominutí podle § 44a odst. 12 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech.
Tu a tam Nejvyšší správní soud řeší perlu mezi kauzami. Jednou z nich byla „cedulka“ umístěná na facebookových stránkách jihomoravské hospody. Psalo se na ní totiž následující: „V naší restauraci pro imigranty nevaříme!! STOPISLAM“.
To, že Ústavní soud není odborníkem na řadu témat, o kterých rozhoduje, není tajemstvím. Jedním z nich je nepochybně územní plánování, kterému mnohem více rozumí soudci na krajských soudech a zejména pak Nejvyšším správním soudu. To se ukázalo i při posledním rozhodování naší nejvyšší soudní instance o územním plánu Vracova a ochraně lesa. V tomto článku se pokusíme zmatený a značně nepochopitelný nález popsat, ačkoliv to vzhledem k jeho nízké odborné kvalitě není vůbec snadný úkol. Zásadním výsledkem je, že Ústavní soud ze záhadných důvodů uškodil obcím a přírodě.
V rozsudku z 6. 9. 2023 se NSS zabýval věcí, kde Ministerstvo průmyslu a obchodu v roce 2021 zamítlo žádost o dotaci, kterou podala společnost z koncernu Agrofert. Společnost pak napadla rozhodnutí ministerstva u městského soudu. Ten rozhodnutí ministerstva zrušil pro nepřezkoumatelnost spočívající v nedostatku důvodů podle § 76 odst. 1 písm. a) s. ř. s. (bez nařízení jednání). Podle NSS ale pro tento postup nebyly splněny předpoklady, rozhodnutí ministerstva je totiž přezkoumatelné.
Nejvyšší správní soud se na konci srpna 2023 zabýval otázkou, zda lze prostřednictvím tzv. zásahové žaloby řešit situaci, kdy poskytovatel dotace nevyplatil poslední dotační platbu. Věc byla poměrně komplikovaná, podstatné jsou ale zejm. zobecňující (shrnující) závěry NSS k tomu, jakými typy žalob je možné se v případě nevyplacení dotace bránit.
Nejvyšší správní soud rozhodoval ve sporu o tom, zda mohl odvolací orgán výjimečně zamítnout odvolání účastníka opomenutého ve stavebním řízení v prvním stupni a sám vypořádat jeho věcné námitky proti stavebnímu povolení. S takovým postupem ale dotčený soused nesouhlasil a NSS mu dal za pravdu. Proč?
Nejvyšší správní soud rozhodoval v zajímavé věci – o tom, jestli je možné při povolování výstavby vyžadovat napojení na kanalizaci nebo ne. V brněnském Žebětíně si jeden vlastník chtěl postavit dům a napojit ho na domovní čističku a jímku. Jeho žádost o vydání rozhodnutí o umístění stavby vrtané studny a domovní čističky odpadních vod (dále jen „ČOV“) ale stavební úřad zamítnul, jelikož obdržel závazné stanovisko Magistrátu města Brna, odboru vodního a lesního hospodářství a zemědělství, v němž dotčený orgán vyjádřil nesouhlas s umístěním stavby ČOV.
Rozšířený senát Nejvyššího správního soudu v květnu 2023 v neprospěch obcí a měst rozhodl otázku, zda je možné akceptovat postup, kdy poplatek není stanoven rozhodnutím (platebním výměrem či hromadným předpisným seznamem), přestože jej poplatník sice uhradil, ale až po splatnosti.
Otázka: V návrhu územního plánu uvedeno: „VÝČET DRUHŮ ÚZEMNÍCH ROZHODNUTÍ, KTERÉ REGULAČNÍ PLÁN NAHRADÍ: Žádná nejsou vydána.“, platí podmínka, že žádost o vydání regulačního plánu musí být doplněny: „doklady prokazující jeho vlastnické právo nebo smlouvu o právu provést stavbu anebo souhlas vlastníků pozemků a staveb v řešené ploše nebo dohodu o parcelaci (leda by šlo pozemky vyvlastnit nebo směnit);“. Tedy zda platí podmínka, že žadatel o pořízení regulačního plánu na žádost musí doložit souhlasy vlastníků pozemků v rozvojové ploše, pro kterou má být RP pořízen, přestože RP nenahradí žádná ÚR.