Nejvyšší správní soud se zabýval situací, kdy příjemci dotace byl uložen odvod za porušení rozpočtové kázně ve výši celé dotace. Příjemce se bránil, že účel dotace byl naplněn, k porušení dotačních podmínek došlo spácháním trestného činu ze strany třetí osoby. Ta za toto jednání byla odsouzena v trestním řízení a byla jí uložena povinnost nahradit škodu. Soudy to k závěru o tom, že by příjemce nemusel odvod hradit, nevedlo.
V půlce února se Nejvyšší správní soud zabýval otázkou prekluze práva správních orgánů vyměřit odvod za porušení rozpočtové kázně. Podle žalobce se na věc mělo aplikovat nařízení č. 2988/95, jelikož příslušná dotace byla částečně poskytnuta ze zdrojů EU. NSS tomuto závěru přisvědčil.
Na konci ledna se NSS zabýval otázkou doručování do datové schránky advokáta. Jde o důležité téma, protože soudy i další orgány veřejné moci bohužel čas od času doručí datovou zprávu do nesprávné datové schránky. Důsledky přitom mohou být dosti zásadní.
Nejvyšší správní soud se v rozsudku z 6. února 2024 znovu zabýval otázkou (ne)přezkoumatelnosti opatření poskytovatele dotace podle z.č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, které bylo označeno jako „Informace o nevyplacení části dotace“. Zatímco městský soud dospěl k závěru, že dané opatření bylo nepřezkoumatelné, NSS se s tímto hodnocením neztotožnil.
Nejvyšší správní soud dnes rozhodoval o územním plánu, jehož obsah byl ovlivněn výsledky místního referenda. To požadovalo, aby se (stručně řečeno), nevymezovaly nové zastavitelné plochy. Proti územnímu plánu brojili nespokojení vlastníci, na jejichž pozemku nebyla umožněna výstavba.
Nejvyšší správní soud rozhodoval o kasační stížnosti nespokojených vlastníků proti rozsudku Krajského soudu v Brně. Šlo o přiměřenost zásahu do vlastnického práva vymezením koridoru přeložky silnice s možností vyvlastnění (šlo zejména o to, jestli neexistuje jiná varianta vedené přeložky). Pojďme se podívat na argumentaci soudců. Předesíláme, že vlastníkům nevyhověli.
Nejvyšší správní soud se dnes zabýval jednou reklamou z doby covidu. Tenkrát jeden podnikatel uváděl, že jeho probiotické krekry a dýňová semínka podporují imunitní systém a tím pomáhají bojovat proti virům (ve zkratce). Státní potravinářská inspekce mu za to dala pokutu a tvrdila, že jde dokonce nejen o zdravotní, ale o lékařské tvrzení, což je ještě větší prohřešek, nesplňuje-li takové tvrzení všechny zákonné požadavky. Úkolem soudců bylo rozlousknout, o jakéže tvrzení vlastně šlo.
Mnohé samosprávy již pochopily, že právě územní plán je alfou a omegou nejen územního rozvoje, ale celkové kvality života v obci. Má vliv na dostupnost občanského vybavení, na fungování vodovodu, kanalizace, na životní prostředí. Proto se také zastupitelé snaží do územních plánů dostat potřebnou regulaci, která omezí divoké (a mnohdy k okolí bezohledné) nápady investorů snažících se (logicky) vytěžit jejich pozemky na maximum.
Jedna obec vymezila nové zastavitelné plochy na zemědělské půdě. To se nelíbilo jedné vlastnici, které by případná zástavba omezila přístup na zahradu a k rybníku. V původ ním územním plánu z roku 2001 (dále jen „předchozí územní plán“) byla soudem řešená plocha B1 a část plochy B-R označeny jako plochy pro obytné objekty ve výhledu. Nynější územní plán plochu B1 vymezuje již jako plochu změny k bydlení.
V naší praxi jsme se setkali s tím, že samosprávy řeší, jestli smí dát stavební uzávěru na celé území obce, nebo jestli je nutné přesně vymezit plochy, kterých se týká. To je logicky složité, když se výrazněji mění regulace nebo když se dokonce přijímá nový zemní plán. Nejvyšší správní soud jim dal další oporu, rozhodnou-li se vložit stavební uzávěru na celé své území.