Dnes kromě NSS o územním plánu rozhodoval také Krajský soud v Praze. Jedna středočeská obec totiž změnila vlastníkovi dosud zastavitelné pozemky na nezastavitelné, což se mu pochopitelně vůbec nelíbilo. Původní územní plán ve znění změny č. 1 přiřazoval pozemkům využití pro drobnou výrobu, skladování a podnikatelskou činnost.
Ministerstvo vnitra opět přezkoumávalo jednu obecně závaznou vyhlášku o místním poplatku za zhodnocení stavebního pozemku stavbou vodovodu nebo kanalizace. Vzhledem k tomu, že v ní našlo řadu pochybení (a obci přikázalo zjednat nápravu), které úředníci vytýkají i jiným samosprávám, považujeme za důležité se této otázce znovu věnovat. V tomto textu ocitujeme důležité závěry ministerstva vnitra.
Naše advokátní kancelář se zaměřuje na územní plánování, samosprávy, místní poplatky a jiná zajímavá témata. Díky tomu se dostáváme k mnoha zajímavým případům a je nám ctí, že se nám právě dnes podařilo hned dvakrát u Nejvyššího správního soudu obhájit územní plán jedné středočeské obce. Z rozsudků NSS vyplývá několik zajímavých věcí. Oba případy se týkaly zástavby v záplavovém území.
Otázka č. 50: Může obec změnou územního plánu vymezit nové plochy pro výstavbu, i když ty stávající ještě nejsou zastavěné?
Před Nejvyšší správní soud se dostala zajímavá kauza týkající se stavební uzávěry města Rokytnice nad Jizerou. Krajský soud podstatnou část návrhu jednoho dotčeného vlastníka zamítl, ale důvodným shledal návrh na zrušení čl. 3 napadeného opatření. Tímto článkem podle názoru krajského soudu město překročilo pravomoc jemu svěřenou v § 99 odst. 1 a 3 stavebního zákona, a částečně tak rovněž zvýhodnilo (bez dalšího procesu rozhodování) určitou selektivní skupinu osob (stavebníků), kteří mají s městem uzavřenou smlouvu o spolupráci. Jak se k věci vyjádřil NSS, který kasační stížnost vlastníka zamítl?
Dnes Nejvyšší správní soud rozhodoval zajímavou věc týkající se místního poplatku za zhodnocení stavebního pozemku stavbou vodovodu či kanalizace (dále jen „Poplatek“) a možnosti vybírat jej od těch, kdo s obcí uzavřeli kupní smlouvu s podmínkou, že pro ně samospráva vybuduje připojení k inženýrským sítím.
Před několika dny Městský soud v Praze rozhodoval zajímavou věc související s kauzou Vrbětice. Přesto, že šlo o velmi specifický případ, závěry jsou jistě použitelné v nejrůznějších oblastech činnosti samospráv, neboť kritérium trvalého bydliště se používá poměrně často.
V obci Poříčí nad Sázavou přijali nový územní plán a jak už to bývá, dočkali se návrhu na zrušení jeho části. Jeden z vlastníků nebyl spokojen, že jeho nemovitost byla původně v ploše určené pro bydlení a občanskou vybavenost a nově je z ní jen zahrada – zeleň soukromá a vyhrazená. Vlastník ale udělal jednu podstatnou chybu – nestaral se včas a nehájil svá práva, když měl a mohl. Proto jeho návrh Krajský soud v Praze zamítl.
V obci Mydlovary pořizovali nový územní plán. Jednu plochu, na které stojí rodinný dům, zahrnul nový plán do ploch přestavby s funkčním využitím pro rekreaci (starý územní plán řadil plochu rovněž ke sportu a rekreaci – změna spočívala v onom určení k přestavbě). Vlastník s takovým řešením nesouhlasil a bránil se u Krajského soudu v Český Budějovicích. Ten jeho návrh zamítl, protože neshledal, že by nový územní plán zasáhl do vlastnického práva. Dotčený se obrátil i na Nejvyšší správní soud, ten ale jeho kasační stížnost rovněž neuznal. Co zajímavého k tomu soudci řekli?
V jednom z „rouškových sporů“ jsme zastupovali muže s astmatem, kterého odmítli obsloužit v jeho oblíbené pekárně kvůli tomu, že si odmítal z důvodu své nemoci zahalit dýchací cesty. Pro celou věc je pikantní, že tento žalobce měl dokonce lékařské potvrzení, že mu jeho dlouhodobý zdravotní stav neumožňuje si respirátory a podobné „ochranné záležitosti“ nasazovat. Pekárna však na jakékoliv argumenty neslyšela a tvrdošíjně trvala na svém: na dveřích máme napsáno, že nezahalené neobsluhujeme, tak to platí a basta. Je nutné zdůraznit, že se v této věci nejednalo o spor u NSS, ale šlo o žaloba na ochranu před diskriminací.