V naší nové sérii článků se budeme postupně věnovat dopadům zákona č. 249/2025 Sb., o urychlení využívání některých zdrojů energie (ZOZE). Tentokrát se zaměříme na vymezení akcelerační oblasti bez toho, aby bylo přijato územní opatření o podmínkách a zmírňujících opatřeních.
V naší nové sérii článků se budeme postupně věnovat dopadům zákona č. 249/2025 Sb., o urychlení využívání některých zdrojů energie (ZOZE). Tentokrát se zaměříme na pořízení územního opatření o akcelerační oblasti samostatným postupem (o pořizování společně s ÚPD jsme psali zde).
V naší nové sérii článků se budeme postupně věnovat dopadům zákona č. 249/2025 Sb., o urychlení využívání některých zdrojů energie (ZOZE). Tentokrát se zaměříme na speciální stanoviska krajského úřadu k návrhu územního opatření o akcelerační oblasti při společném pořizování územního opatření a územně plánovací dokumentace (ÚPD).
V naší nové sérii článků se budeme postupně věnovat dopadům zákona č. 249/2025 Sb., o urychlení využívání některých zdrojů energie (ZOZE). Tentokrát se zaměříme na to, jak se postupuje v situaci, kdy se vydává územní opatření o podmínkách a zmírňujících opatřeních společně s územně plánovací dokumentací (ÚPD).
V naší nové sérii článků se budeme postupně věnovat dopadům zákona č. 249/2025 Sb., o urychlení využívání některých zdrojů energie (ZOZE). Tentokrát se zaměříme na vydávání územní opatření o podmínkách a zmírňujících opatřeních pro tzv. akcelerační oblast.
Od 1. 8. 2025 bude účinný zákon č. 249/2025 Sb., o urychlení využívání některých obnovitelných zdrojů energie (ZOZE), který reaguje na aktuální politickou poptávku po umisťování obnovitelných zdrojů energie všude tam, kde je to jen trošku možné, ať už si to obce a místní obyvatelé přejí nebo ne. „Díky“ ZOZE bude povolování obnovitelných zdrojů energie (OZE) o dost snazší a dojde k významnému zásahu do práva na samosprávu. Vedle toho budou také občané ochuzeni o právo rozhodovat o územním rozvoji v referendu. Všechno podstatné se totiž vyřeší na vyšší úrovni, a to krajské nebo dokonce celorepublikové. Na obecní zastupitelstva zbydou jen ohlodané kosti a povinnost strpět OZE i v lokalitách, […]
Nejvyšší správní soud se zabýval kasační stížností obce Branov, která brojila proti vymezení Národního parku Křivoklátsko. V rozsudku je několik bezesporu zajímavých částí, které jsou použitelné i v jiných kauzách, kde se s ochranou životního prostředí střetávají zájmy ekonomické. Níže v tomto textu citujeme k jednotlivým kapitolám rozsudku to nejdůležitější. Tyto závěry se budou hodit třeba pro odůvodňování územních plánů.
Mnoho obcí se bojí měnit územní plány tak, že by došlo ke zrušení nebo významnému omezení zastavitelnosti pozemků, i když by to v řadě situací bylo zapotřebí. Můžeme samozřejmě říct, že je chybou obce, že vymezila příliš mnoho zastavitelných ploch, ke kterým třeba chybí veřejná infrastruktura, a že si měla všechno dobře promyslet včas a že vlastnické právo má přednost před jinými zájmy. V některých případech se ale zastupitelé snaží napravit dávné chyby svých předchůdců z dob, kde se zase tolik nepřemýšlelo nad regulací výstavby anebo nad ochranou životního prostředí a nebylo třeba řešit dopady změny klimatu jako je sucho a nedostatek vody. Jsou zkrátka situace, kdy se musí k redukci zastavitelných ploch přistoupit.
Zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon přináší několik novinek do projednávání změn územního plánu. Už jsme psali o tom, jak se má správně zahájit proces pořizování změny. Tentokrát se zaměříme na to, jak se (ne)projednává návrh zadání změny územního plánu.
Nejvyšší správní soud opět vlastníkům pozemků vzkázal, že nemají žádné právo na to, aby si určovali, jak má vypadat územní plán.