Územní rezerva v územním plánu: na co si dát pozor

Územní plány skýtají mnohá úskalí. Jedním z nich je územní rezerva. Nově ji upravuje zákon č. 183/2006 Sb., stavební zákon v § 23b (dříve byla definována v jiném ustanovení). Jedná se o plochu nebo koridor, které jsou vymezené v územně plánovací dokumentaci pro využití, jehož potřebu a plošné nároky je třeba následně prověřit. Nejčastěji jsou územní rezervy vymezovány pro koridory dopravní infrastruktury, kdy územní plány přebírají tyto plánované dopravní stavby ze zásad územního rozvoje.

Dotčené orgány v procesu územního plánování

V územní plánování vystupuje řada aktérů. Hlavní je samozřejmě pořizovatel a obec, o jejíž územní plán jde. Zapojit se mohou také občané, kteří podávají připomínky, a vlastníci pozemků; ti mohou dokonce v rámci veřejného projednání uplatňovat námitky (o těch musí zastupitelé rozhodnout a svoje rozhodnutí odůvodnit). Významnou roli hrají také dotčené orgány, jejichž hlavním úkolem je pohlídat, aby územní plán nebyl v rozporu s veřejnými zájmy. To vyplývá nejen z právních předpisů. Ale také z judikatury: „Úkolem dotčených orgánů v rámci procesu přijímání územního plánu či jeho změny je střežit veřejný zájem, k jehož ochraně jsou zmocněny. Ve svých stanoviscích tedy neposuzují, zda je navrhovaná změna územního plánu ve veřejném zájmu, ale zda s veřejným zájmem, který […]

Nové metodiky MMR o územním rozvoji

Pro všechna města a obce je důležité sledovat názory ministerstva pro místní rozvoj ohledně územního plánování a dalších otázek, zejm. těch, které jsou spojeny s veřejnou infrastrukturu a veřejnými prostranstvími. Proto jistě starostky a starosty potěší, že vyšly tyto novinky: Veřejná prostranství v územně analytických podkladech a územních plánech (metodický pokyn) Občan a územní plánování (Práva a povinnosti občanů v územním plánování) Standardy dostupnosti veřejné infrastruktury – revidovaná verze Vendula Zahumenská

Může obec „žalovat svůj územní plán“? Podrobná argumentace pro aktivní procesní legitimaci obce

Na první pohled se může zdát situace absurdní. Že by obec mohla napadnout u soudu svůj vlastní územní plán? To nedává smysl! Nebo ano? Připravili jsme podrobnou argumentaci, proč to možné je.

Trojjediná obec v územním plánování

Obce v územním plánování nemají jednoduché postavení. Vystupují jednak jako pořizovatele územního plánu, kdy v přenesené působnosti plní roli orgánu státní správy. V samostatné působnosti mají úkoly dva. Jako orgán veřejné správy rozhodují o pořízení územního plánu, schvalují zadání a územní plán vydávají (k těmto hlavním činnostem pak přistupuje několik dalších). Nakonec, rovněž v samostatné působnosti, ale nikoli při výkonu veřejné správy, mohou připomínkovat územní plán sousední obce (a samozřejmě se vyjadřují i k územním plánům krajů) nebo dokonce i svůj vlastní územní plán. Proti vydaným územním plánům (a zásadám územního rozvoje) se mohou bránit „žalobami“.

Seminář: Obce a smlouvy s investory – Praktické problémy smluv o územním rozvoji

David Zahumenský přednese 19. září 2018 v brněnském Impact Hubu příspěvek v rámci semináře „Obce a smlouvy s investory – Praktické problémy smluv o územním rozvoji“. Seminář pořádá Arnika – Centrum pro podporu občanů ve spolupráci s LLP Vision. V rámci semináře odpovíme na tyto otázky: Co jsou smlouvy o územním rozvoji? Jak se může obec s developery dohodnout? Co může chtít a co může nabídnout? Jak zlepšit vyjednávací pozici obce? Jakých chyb se obce při uzavírání smluv s investory dopouštějí? Jaké jsou možnosti smluv ve světle stavebního zákona? Kdy lze považovat uzavření smlouvy za korupční jednání? Vystoupí: Mgr. Vendula Zahumenská, Ph.D, právnička Arniky JUDr. Petr Svoboda, Ph.D, advokát, působí na Právnické […]

Nová analýza: dvě úrovně územního plánování v Praze

Metropolitní plán počítá s tím, že na jeho obecná ustanovení, která neobsahují potřebnou regulaci, naváže v některých lokalitách tzv. územní plán druhé úrovně. Přečtěte si analýzu toho, jaká úskalí se v pořizování územních plánů pro vymezené části Prahy mohou skrývat. Analýzu jsme zpracovali společně se spolkem Arnika, který se dlouhodobě věnuje územnímu plánu v Praze a účasti veřejnosti. Domníváme se, že by Praha měla opustit snahu vytvářet dva územní plány v jednom městě a raději by se měla vydat cestou tvorby kvalitních regulačních plánů. Analýza je ke stažení zde.