V poslední době se zdá, že to soudy začaly docela dost přehánět s benevolencí vůči obcím v oblasti územního plánování a stavebních uzávěr – dovolí jim (na úkor vlastníků) nejrůznější procesní nehoráznosti. Z aktuálního rozsudku Krajského soudu v Praze plyne, že se není třeba zalamovat ani s přípravou programu jednání zastupitelstva. Projednat zastupitelé mohou cokoliv je napadne v průběhu jednání, asi v rámci jakéhosi volného toku myšlenek. Bude zajímavé sledovat, kam až se dá v nerespektování zákonů zajít. Vzhledem k tomu, že se ale vlastníci dost často nebrání a mnohdy to nakonec vzdají a nechají si líbit kde co, bude k podobným zásahům do práv docházet asi pořád dokola.
Jeden opoziční zastupitel nebyl spokojený s omezováním času pro vystoupení v rámci zasedání zastupitelstva (omezení pro rozpravu na 2 minuty a pro dotazy, připomínky a podněty 1 minuta) a s vypínáním mikrofonu po uplynutí oné doby. Případem se zabýval Krajský soud v Českých Budějovicích, který dal onomu zastupiteli za pravdu a konstatoval, že došlo k nezákonnému zásahu.
V březnu jsme informovali o rozsudku Krajského soudu v Plzni, který dovodil, že pokud smlouvu o souhlasu se stavbou na obecním pozemku uzavře rada obce, je taková smlouva neplatná. A stejně tak je neplatná tehdy, pokud záměr smlouvu uzavřít nebyl v souladu s § 39 odst. 1 zákona o obcích předem zveřejněn. Nyní máme k dispozici aktuální stanovisko ministerstva vnitra, které výklad krajského soudu nepovažuje za obecně závazný a vymezuje se proti němu.
NSS se ve svém rozsudku vyjádřil k tomu, jak podrobně má vypadat pozvánka na zastupitelstvo, přesněji pak k otázce, co musí být v návrhu programu uvedeno, jde-li o změny územního plánu.
Nejvyšší správní soud rozhodoval o podnětu na pořízení změny územního plánu. V rámci toho se vyjádřil k potřebě odůvodňovat usnesení zastupitelstva. Vzhledem k tomu, že v této otázce bývají obce dosti laxní, dovolíme si blíže popsat, co k tomu NSS uvedl.
Jeden investor chtěl realizovat výrobně-skladovací areál, ale obec, kde měla stavba vzniknout, si řekla, že o nic takového zájem nemá, a z ploch výroby v územním plánu udělala plochy zemědělské (tedy nezastavitelné). Takových změn jsou desítky a případ sám o sobě kvůli pasivitě vlastníka v procesu územního plánování zajímavý není. Na celé věci je pozoruhodná jedna maličkost: otázka, jestli obec řádně schválila smlouvu s létajícím pořizovatelem, resp. jestli se tedy stala nebo ne pořizovatelem svého vlastního územního plánu. Je třeba zdůraznit, že daná obec má jak zastupitelstvo, tak radu, což je důležitý aspekt.
Dotaz: Může zastupitel hlasovat sám pro sebe, aby byl zvolen předsedou kontrolního výboru? Co když k takovému hlasování došlo a hlas dotčeného zastupitele byl rozhodující? Odpověď: Pokud nahlédneme do metodických doporučení MV ČR zde nebo zde, najdeme následující: Může člen zastupitelstva obce navrhnout na funkci starosty obce sám sebe? A může hlasovat sám pro sebe? Ano. Tomuto postupu nebrání žádné ustanovení zákona o obcích. Může člen zastupitelstva obce hlasovat sám pro sebe? Zákon o obcích v žádném ze svých ustanovení nevylučuje, aby kandidát na funkci starosty či místostarosty hlasoval sám „pro sebe“ (stejně tak ani nevylučuje, aby sám sebe do této funkce navrhl). Tento zákaz přitom nevyplývá ani z § 83 odst. 2 zákona o obcích… Závěry Z uvedeného usuzujeme, že […]
Nejvyšší správní soud se zabýval problematikou svazků obcí. V rámci případu odpovídal na několik důležitých otázek. Odpovědi na ně by mohly zajímat obce, i když nemají potíže se svazkovými záležitostmi.
Na začátku ledna 2024 nabyla účinnosti novela zákona o obcích č. 418/2023 Sb., která pro distanční konání zastupitelstva stanovuje určité podmínky. Tou hlavní je, že je potřeba, aby distanční konání zastupitelstva výslovně umožňoval jednací řád zastupitelstva a aby současně stanovil konkrétní podmínky pro jeho realizaci. Ministerstvo vnitra nyní zveřejnilo metodiku k této novele.
Otázka: Jsem zastupitel. Pokud se vím, že se nebudu moci účastnit zasedání zastupitelstva osobně, musí mi bát umožněna účast distančním způsobem?