V naší nové sérii článků se budeme postupně věnovat dopadům zákona č. 249/2025 Sb., o urychlení využívání některých zdrojů energie (ZOZE). Tentokrát se zaměříme na vydávání územní opatření o podmínkách a zmírňujících opatřeních pro tzv. akcelerační oblast.
Od 1. 8. 2025 bude účinný zákon č. 249/2025 Sb., o urychlení využívání některých obnovitelných zdrojů energie (ZOZE), který reaguje na aktuální politickou poptávku po umisťování obnovitelných zdrojů energie všude tam, kde je to jen trošku možné, ať už si to obce a místní obyvatelé přejí nebo ne. „Díky“ ZOZE bude povolování obnovitelných zdrojů energie (OZE) o dost snazší a dojde k významnému zásahu do práva na samosprávu. Vedle toho budou také občané ochuzeni o právo rozhodovat o územním rozvoji v referendu. Všechno podstatné se totiž vyřeší na vyšší úrovni, a to krajské nebo dokonce celorepublikové. Na obecní zastupitelstva zbydou jen ohlodané kosti a povinnost strpět OZE i v lokalitách, […]
Nejvyšší správní soud se zabýval kasační stížností obce Branov, která brojila proti vymezení Národního parku Křivoklátsko. V rozsudku je několik bezesporu zajímavých částí, které jsou použitelné i v jiných kauzách, kde se s ochranou životního prostředí střetávají zájmy ekonomické. Níže v tomto textu citujeme k jednotlivým kapitolám rozsudku to nejdůležitější. Tyto závěry se budou hodit třeba pro odůvodňování územních plánů.
Zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon přináší několik novinek do projednávání změn územního plánu. Už jsme psali o tom, jak se má správně zahájit proces pořizování změny. Tentokrát se zaměříme na to, jak se (ne)projednává návrh zadání změny územního plánu.
Nejvyšší správní soud opět vlastníkům pozemků vzkázal, že nemají žádné právo na to, aby si určovali, jak má vypadat územní plán.
Nejvyšší správní soud řešil spor o územní plán, který umožňoval výstavbu hřiště nedaleko obytné zástavby. Jedna obyvatelka se v důsledku toho obávala, že v lokalitě dojde k nárůstu hluku. NSS jí vzkázal, že se má bránit v rámci povolení záměru, neb územní plán je jen plán a v podstatě nic z něj neplyne. Je to trošku zvláštní argumentace, protože, dovedeno do důsledku, by se proti územnímu plánu v podstatě nemohl bránit nikdo.
Nejvyšší správní soud rozhodoval o tom, jestli má městská část Brna stejná práva jako městská část Prahy. Dospěl k závěru, že nikoliv.
Nejvyšší správní soud řešil neudělení výjimky ze stavební uzávěry. Ačkoliv z dosavadní judikatury správních soudů, i z nového stavebního zákona plyne, že se proti rozhodnutí rady obce (nebo zastupitelstva, když se rada nevolí) není možné odvolat, investoři to evidentně pořád zkouší. Jejich snahy jsou ale odsouzeny k nezdaru.
Nejvyšší správní soud se opět vyjadřoval k žalobě nespokojeného vlastníka, kterému se doopravdy nelíbilo, že kvůli památkové ochraně nemůže na svém domu nainstalovat více než deset fotovoltaických panelů. Majitel nemovitosti postavil svou argumentaci na tom, jak obrovský přínos by jeho FVE měly pro životní prostředí, ale úřady ani soudci mu to nespolknuli.
Nejvyšší správní soud se zabýval zajímavou otázkou – jaký je vztah stanoviska dotčeného orgánu k územnímu plánu a stanoviska ke konkrétnímu záměru.