Často doporučujeme obcím, aby si připravily územní plán s prvky regulačního plánu, protože jenom tak mohou mít podrobné pokyny pro to, jak se u nich smí stavět a co už naopak tolerováno není. Právě dnes se NSS vyjádřil spolu s krajským soudem v Ústí nad Labem k tomu, jaká podrobnost regulačního plánu (a tudíž územního plánu s prvky regulačního plánu je přípustná).
V obci nedaleko Prahy se snažili, tak jako v řadě jiných samospráv, omezit příliš velkoryse vymezené zastavitelné plochy, neboť už jim jednoduše nestačila infrastruktura. Na pozemcích jedněch vlastníků obec vymezila plochy zeleně veřejného prostranství, čímž došlo k vyjmutí těchto pozemků ze zastavitelné plochy. To se majitelům logicky nelíbilo. Krajský soud v Praze jejich návrh na zrušení části územního plánu zamítl, ale NSS jeho rozsudek zrušil. Proč?
Spletitost vztahů jednotlivých subjektů konsorcia Frank Bold je pro lidi zvenku téměř neuchopitelná. Jisté je, že členem výboru spolku Frank Bodl Society je právník Martin Fadrný (pracuje v rámci Frank Bold Advokáti, kde má na starost obchodní rozvoj), donedávna býval členem výboru i Pavel Franc. Vedle spolku Frank Bodl existuje společnost Frank Bold Advokáti, jejímiž jednateli jsou mj. Pavel Franc a Jiří Nezhyba. Dále je třeba zmínit Frank Bodl Advisory, kde je jednatelem opět Pavel Franc. Pavel Franc, Martin Fadrný a Jiří Nezhyba spolu pracovali již v předchůdci celého konsorcia Frank Bold – Ekologickém právním servisu. Smlouvu o spolupráci na projektu gigafactory v Dolní Lutyni podepsal za Frank Bold Society Martin […]
Médii proběhla zpráva, že několik ekologických spolků v čele s Frank Bold Society uzavřelo smlouvu s Ministerstvem průmyslu a obchodu, CzechInvestem a dalšími subjekty o podmínkách realizace Strategického podnikatelského parku u obce Dolní Lutyně v Moravskoslezském kraji. Ten jako projekt „s vysokou přidanou hodnotou“ posvětila nedávno vláda. Za oběť obřímu záměru padne zemědělská půda a příroda, mj. ptačí oblast „Heřmanský stav – Odra – Poolší“.
Jeden investor chtěl realizovat výrobně-skladovací areál, ale obec, kde měla stavba vzniknout, si řekla, že o nic takového zájem nemá, a z ploch výroby v územním plánu udělala plochy zemědělské (tedy nezastavitelné). Takových změn jsou desítky a případ sám o sobě kvůli pasivitě vlastníka v procesu územního plánování zajímavý není. Na celé věci je pozoruhodná jedna maličkost: otázka, jestli obec řádně schválila smlouvu s létajícím pořizovatelem, resp. jestli se tedy stala nebo ne pořizovatelem svého vlastního územního plánu. Je třeba zdůraznit, že daná obec má jak zastupitelstvo, tak radu, což je důležitý aspekt.
Nejvyšší správní soud mívá často docela rozumné názory na územní plán, někdy se ale i mistr tesař utne. Právě to se soudcům přihodilo při rozhodování o územním plánu Řícmanic, jenž vymezil pozemek pro stavbu rodinného domu, který ale patrně nikdy nebude moci být připojen na pozemní komunikaci (neměl dopravní napojení), ledaže by se zásadně změnily vlastnické poměry v území.
K Nejvyššímu správnímu soudu zamířil další územní plán, tentokrát z jihu Moravy. Město Šlapanice změnilo územní plán a jedni vlastníci měli rázem namísto pozemků pro obytnou výstavbu jenom ornou půdu. S naříkáním nad touto nespravedlností neuspěli ani u Krajského soudu v Brně, ani u NSS. Proč?
Nejvyšší správní soud dnes rozhodoval o územním plánu, jehož obsah byl ovlivněn výsledky místního referenda. To požadovalo, aby se (stručně řečeno), nevymezovaly nové zastavitelné plochy. Proti územnímu plánu brojili nespokojení vlastníci, na jejichž pozemku nebyla umožněna výstavba.
Na naši advokátní kancelář se obrátili vlastníci pozemku, kteří chtěli stavět rodinný dům, ale obec změnila územní plán a ze zastavitelných ploch měli rázem zemědělskou půdu, i když učinili řadu kroků směřujících k realizaci výstavby. Klienti se domnívali, že takový postup obec neodůvodnila. Krajský soud v Brně jim dal za pravdu. Proč?
Obce často mají v územních plánech obecnou regulaci pro zastavěné území, která nabádá investory, aby stavěli v souladu s charakterem zástavby a podobně, aniž by byla nastavena podrobnější pravidla. S takovými nekonkrétními požadavky pak bojují úřady územního plánování (nebo jim v některých případech samozřejmě vyhovují) při povolování sporných záměrů.