Jedna obec vymezila nové zastavitelné plochy na zemědělské půdě. To se nelíbilo jedné vlastnici, které by případná zástavba omezila přístup na zahradu a k rybníku. V původ ním územním plánu z roku 2001 (dále jen „předchozí územní plán“) byla soudem řešená plocha B1 a část plochy B-R označeny jako plochy pro obytné objekty ve výhledu. Nynější územní plán plochu B1 vymezuje již jako plochu změny k bydlení.
V naší praxi jsme se setkali s tím, že samosprávy řeší, jestli smí dát stavební uzávěru na celé území obce, nebo jestli je nutné přesně vymezit plochy, kterých se týká. To je logicky složité, když se výrazněji mění regulace nebo když se dokonce přijímá nový zemní plán. Nejvyšší správní soud jim dal další oporu, rozhodnou-li se vložit stavební uzávěru na celé své území.
Zaujal nás rozsudek Nejvyššího správního soudu, kterým NSS vyřešil zásahovou žalobu proti údajně nepovolené žumpě postavené v osmdesátých letech 20. století. Nebudeme se věnovat popisu případu, mnohem zajímavější totiž byly myšlenkové pochody NSS k tzv. zneužití práva narušením pokojného stavu. Umíme si představit situace, kdy by se podobné závěry aly aplikovat na „uměle“ vyvolaný incidenční přezkum územního plánu po mnoha letech od nabytí účinnosti předmětného opatření obecné povahy. Co soudci NSS řekli?
Nejvyšší správní soud se zabýval problematikou svazků obcí. V rámci případu odpovídal na několik důležitých otázek. Odpovědi na ně by mohly zajímat obce, i když nemají potíže se svazkovými záležitostmi.
Nejvyšší správní soud vyhověl naší kasační stížnosti a vrátil Městskému soudu v Praze případ, ve kterém má rozhodovat o týrání slepic při loňské likvidaci velkochovu v Brodu nad Tichou kvůli ptačí chřipce. Soudci se budou muset podrobně zabývat otázkou, zda požadavky na bezbolestné usmrcování zvířat chovaných ve velkochovu spadají do rámce práva na příznivé životní prostředí, kterého by se environmentální spolek mohl domáhat.
Státní orgány, ale také třeba obce a kraje nabízí poskytnutí dotace v řadě oblastí. Aktuální jsou zejména dotace na obnovitelné zdroje energie a různá opatření za účelem úspory energie (zateplování apod.). Co když ale zjistíte, že nemůžete projekt nebo pravidla jeho udržitelnosti splnit?
Nejvyšší správní soud rozhodoval o dalším územním plánu, zajímavostí tentokrát bylo, že developer už měl vydáno územní rozhodnutí, než ale stihlo nabýt právní moci, bylo v odvolacím řízení zrušeno právě kvůli tomu, že nový územní plán, se kterým byl jeho záměr v rozporu, stihnul nabýt účinnosti. Developer si stěžoval i na to, že obec s výstavbou nejdříve souhlasila, ale pak začala couvat a do územního plánu účelově vložila podmínku vydání regulačního plánu a požadavek na rozšíření kapacity vodovodu. V území navíc stála historická sýpka, na kterou se vztahovaly přísné podmínky památkové ochrany. NSS dal za pravdu krajskému soudu a kasační stížnost developera zamítl.
Zákon o rozpočtových pravidlech i zákon o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů se poměrně často novelizují. V řízení o porušení rozpočtové kázně pak může být spor o to, jakou právní úpravu použít. Rozdíly mohou být značné. Dnes se proto zaměříme na judikaturu soudů k této otázce.
Na konci roku 2023 se Nejvyšší správní soud zabýval otázkou, zda je možné v řízení s velkým počtem účastníků doručovat veřejnou vyhláškou tomu účastníkovi, který podal odvolání. Nebudeme vás napínat, NSS řekl, že se takovému účastníkovi má rozhodnutí odvolacího orgánu doručovat individuálně.
V půlce prosince 2023 Nejvyšší správní soud přezkoumával rozsudek MS v Praze, kterým bylo zrušeno rozhodnutí ministra průmyslu a obchodu o námitkách proti opatření dle § 14e odst. 1 zákona č. 218/2000 Sb., rozpočtových pravidel. Poskytovatel dotace opatřením odepřel žalobkyni část finančních prostředků, o které požádala ve své žádosti o platbu. Soudy rozhodnutí o námitkách proti tomuto opatření posoudily jako nepřezkoumatelné.