Nejvyšší správní soud řešil další územní plán, tentokrát šlo o obec z jižních Čech. Ve sporu šlo o to, jestli samospráva mohla nebo nemohla změnit funkční využití ploch stabilizovaných určených pro bydlení na plochy pro rekreaci. Nebudeme vás napínat, tentokrát obec v právu nebyla a NSS jen potvrdil rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích. Zdůrazňujeme ještě, že vlastník pozemků byl v procesu územního plánování aktivní, což mu umožnilo domoci se řádného soudního přezkumu. Krajský soud navíc zdůraznil, že v době vydání napadeného opatření obecné povahy již vlastník měl k dispozici (byť nepravomocné) rozhodnutí povolující realizaci záměru změny rekreačního domu na rodinný dům. Podle krajského soudu proto postup stěžovatelky představoval přímý zásah do legitimního očekávání a byl […]
Nejvyšší správní soud se opět vyjadřoval ke stavební uzávěře, tentokrát před ním neobstál rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem, který zrušil část stavební uzávěry obce Modlany. Krajský soud v původním řízení shledal, že odůvodnění územního opatření o stavební uzávěře je přezkoumatelné. Nepřezkoumatelné však bylo rozhodnutí o navrhovatelčiných námitkách, s tím ale NSS zjevně nesouhlasil. Proč?
Nejvyšší správní soud rozhodoval o změně územního plánu a řešil otázku, do jaké míry může obec v územním plánu nastavit požadavky na parametry pozemní komunikace podle § 22 vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území (Vyhláška).
Nejvyšší správní soud se dostal k rozhodování o jedné z mnoha a mnoha změn Územního plánu hl. m. Prahy a při té příležitosti se opět vyjadřoval k požadavkům na kvalitu rozhodnutí o námitkách, které uplatnili vlastníci v rámci procesu územního plánování.
Nejvyšší správní soud rozhodoval o další stavební uzávěře, tentokrát obec svoje řešení obhájila. Pojďme se podívat, proč tomu tak bylo.
Nejvyšší správní soud tentokrát rozhodoval v další územně plánovací kauze. Spor se týkal otázky, zda je či není možné na ploše bydlení městského nízkopodlažního umístit 4 betonové garážové kontejnery.
V rozsudku ze dne 8. 9. 2023 se NSS zabýval prominutím odvodů a penále za porušení rozpočtové kázně, zejména otázkou dostatečného odůvodnění rozhodnutí, kterým Generální finanční ředitelství nevyhovělo žádosti o prominutí podle § 44a odst. 12 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech.
Tu a tam Nejvyšší správní soud řeší perlu mezi kauzami. Jednou z nich byla „cedulka“ umístěná na facebookových stránkách jihomoravské hospody. Psalo se na ní totiž následující: „V naší restauraci pro imigranty nevaříme!! STOPISLAM“.
To, že Ústavní soud není odborníkem na řadu témat, o kterých rozhoduje, není tajemstvím. Jedním z nich je nepochybně územní plánování, kterému mnohem více rozumí soudci na krajských soudech a zejména pak Nejvyšším správním soudu. To se ukázalo i při posledním rozhodování naší nejvyšší soudní instance o územním plánu Vracova a ochraně lesa. V tomto článku se pokusíme zmatený a značně nepochopitelný nález popsat, ačkoliv to vzhledem k jeho nízké odborné kvalitě není vůbec snadný úkol. Zásadním výsledkem je, že Ústavní soud ze záhadných důvodů uškodil obcím a přírodě.
V rozsudku z 6. 9. 2023 se NSS zabýval věcí, kde Ministerstvo průmyslu a obchodu v roce 2021 zamítlo žádost o dotaci, kterou podala společnost z koncernu Agrofert. Společnost pak napadla rozhodnutí ministerstva u městského soudu. Ten rozhodnutí ministerstva zrušil pro nepřezkoumatelnost spočívající v nedostatku důvodů podle § 76 odst. 1 písm. a) s. ř. s. (bez nařízení jednání). Podle NSS ale pro tento postup nebyly splněny předpoklady, rozhodnutí ministerstva je totiž přezkoumatelné.