Nejvyšší správní soud se vyjadřoval k celkem častému problému – doložení souhlasu vlastníka pozemku, který je zapotřebí k realizaci záměru. V konkrétním případě šlo o to, že stavebník neměl na svém pozemku možnost zajistit dostatek parkovacích míst, a tak toto místo pro parkování získal od jiného vlastníka. Městský sodu v Praze po úřadu chtěl, aby si dostatečně prověřil, že skutečně bude možno parkovací místa vybudovat a žádal, aby toto bylo doloženo nájemní smlouvou. NSS mu rozsudek zrušil.
Prezentaci Venduly Zahumenské ze semináře Co všechno zařídí kvalitní územní plán najdete ke stažení zde.
Při práci na právních analýzách narazíme tu a tam na zajímavý starší rozsudek. Tak tomu bylo také s rozhodnutím Krajského soudu v Brně, který odpověděl na otázku, zda je pravomocně povolená veřejná infrastruktura potřebná pro budoucí záměr „pojišťuje“ povolení celého záměru.
Každá obec, ve které se hodně staví, zná velmi důvěrně trable, které z toho plynou: chybí místa ve školkách, nedostačuje kanalizace ani vodovod, schází zeleň a vůbec veřejná prostranství, není dost komunikací ani chodníků. Tyto problémy je možné z velké části eliminovat skrze dobrou regulaci v územním plánu. Stačí dobře promyslet etapizaci a podmíněnost výstavby, pořídit územní plán s prvky regulačního plánu a nedovolit zastavět každičký volný metr čtvereční třeba s odkazem na nutnost chránit zemědělskou půdu a řešit dopady změny klimatu. Pokud k tomu obec přidá ještě plánovací smlouvy, podle kterých budou stavebníci povinni se podílet na dobudování potřebných kapacit čističky odpadních vod, školy nebo chodníků a silnic, pak […]
Nejvyšší soud v únoru 2025 zveřejnil k publikaci ve sbírce významných rozhodnutí právní větu, která odpovídá na otázku, zda je možné jednostranně podle § 1999 odst. 1 občanského zákoníku vypovědět služebnost sjednanou na dobu neurčitou. Nebudeme Vás napínat, soud na položenou otázku odpověděl záporně.
Jedna obec podmínila výstavbu v zastavitelné ploše v novém územním plánu územní studií. S tím nesouhlasily dotčené vlastnice a bránily se u soudu (stěžovaly si i na další regulaci, ale v tomto textu se zaměříme právě na územní studii).
Ve VeKLEPu se objevil nový dokument – návrh novely stavebního zákona z pera Středočeského kraje. Navrhuje se, aby obce měly možnost vydávat obecně závazné vyhlášky, skrze které by byla upravena pravidla pro stanovení přiměřeného odvodu za zvýšení hodnoty pozemku při pořizování územně plánovací dokumentace. Cílem zavedení nového poplatku je podle návrhu podpora rozvoje území obce.
Veřejnoprávní plánovací smlouvy uzavírané podle zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon (dále jen „stavební zákon“) budou zajisté předmětem řady sporů, přičemž jednou z příčin bude jejich mimořádně nekvalitní právní úprava obsažená v § 130 – 132 stavebního zákona. Zajímavou otázkou, kterou budou soudy řešit, bude snaha investorů zasahovat naprosto bezskrupulózně do procesu územního plánování a zavazovat obec k tomu, aby přijala územně plánovací dokumentaci v konkrétním znění, které umožní realizaci prosazovaného záměru.
Nejvyšší správní soud v dnešním rozsudku konstatoval: „Je třeba upozornit na to, že výstavba jednoho rodinného domu u komunikace, která již obsluhuje obdobnou zástavbu, zjevně sama o sobě nepřináší nové nároky na veřejnou dopravní ani technickou infrastrukturu (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 9. 2024, č. j. 5 As 279/2022-34).“
V březnu jsme informovali o rozsudku Krajského soudu v Plzni, který dovodil, že pokud smlouvu o souhlasu se stavbou na obecním pozemku uzavře rada obce, je taková smlouva neplatná. A stejně tak je neplatná tehdy, pokud záměr smlouvu uzavřít nebyl v souladu s § 39 odst. 1 zákona o obcích předem zveřejněn. Nyní máme k dispozici aktuální stanovisko ministerstva vnitra, které výklad krajského soudu nepovažuje za obecně závazný a vymezuje se proti němu.