Otázka: Vlastník pozemku che nahlížet do podkladů pro pořizování návrhu územního plánu. Musíme mu to umožnit?
Otázka: Je ochrana zemědělské půdy důvodem pro zrušení zastavitelných ploch vymezených v územním plánu a jejich převedení do nezastavěného území?
Otázka: Můžeme v územním plánu určit k vyvlastnění i pozemky pro veřejná prostranství?
Otázka: Jak se vymezuje zastavěné území v obci, která nemá územní plán?
Otázka: Můžeme doplnit do návrhu územního plánu řešení jiných lokalit, i když vůbec nebyly řešeny v zadání (podle toho se změna územního plánu měl týkat jen několika pozemků a konkrétních záměrů)?
Otázka: Máme územní plán. Platí i pro nás § 18 odst. 5 stavebního zákona, který se týká nezastavěného území?
Otázka: Je obec po zrušení části územního plánu povinna pořídit změnu, i když podala kasační stížnost?
Nejvyšší správní soud rozhodoval o kasační stížnosti, která se týkala Aktualizace č. 1 zásad územního rozvoje Jihomoravského kraje. Ta mj. vymezila nové rozsáhlé plochy nadmístního významu POP10 „Opatření na hlavních brněnských tocích“ jako veřejně prospěšné opatření a současně jako veřejně prospěšnou stavbu.
Ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu se objevilo zajímavé rozhodnutí Krajského soudu v Praze. Ten řešil územní plán jedné obce, který nově zavedl regulativ omezující počet bytových jednotek v rodinných domech, a to tak, že bylo možné vymezit v rodinném domě pouze jednu bytovou jednotku a po uplynutí 5 let od zápisu rodinného domu do katastru nemovitostí dvě bytové jednotky.
Nejvyšší správní soud řešil zajímavou věc – kontinuitu závazných stanovisek. V posuzované věci šlo o to, že dotčený orgán vydal v rámci pořizování územního plánu stanovisko, ale závazné stanovisko vydané následně pro účely územního řízení tomuto prvnímu stanovisku neodpovídalo. Co k tomu řekl městský soud a co NSS, si řekneme v tomto textu.