Otázka: Upravuje nový stavební zákon i zelenou infrastrukturu a jak?
Nejvyšší správní soud rozhodoval na konci listopadu o územním plánu Janova nad Nisou, který napadal vlastník pozemků zklamaný mj. z toho, že mu nebylo umožněno stavět ve třetí zóně ochrany CHKO Jizerské hory. Díky tomu se mohl Krajský soud v Ústí nad Labem a poté NSS vyjádřit k závaznosti stanovisek dotčeného orgánu.
Otázka: Může se obec zavázat ve smlouvě s investorem ke změně územního plánu?
Otázka: Může být totožná osoba pořizovatele a zpracovatele územního plánu?
V územním plánu jsme měli podmínku pořízení regulačního plánu z podnětu a pro jeho pořízení a vydání byla stanovena lhůta 5 let od účinnosti územního plánu. Tato lhůta během pandemie, kdy obec nemohla dobře reagovat na vše, co bylo potřeba, uplynula. Můžeme ještě dál podmiňovat výstavbu tím, že bude pořízen regulační plán?
Se svolením autorky přebírám text Venduly Zahumenské k připravovanému stavebnímu zákonu z webu Investor Zahumny.
V předchozím článku jsme se věnovali regulačním plánům na žádost. Nyní se podíváme na ty z podnětu.
Regulační plány představují velmi podrobnou úpravu toho, jak to má v území vypadat. V některých případech mohou dokonce nahrazovat územní rozhodnutí. Vydávají se jako opatření obecné povahy a proces jejich pořizování se podobá tomu u územního plánu. Právní úpravu regulačních plánů najdeme v zákoně č. 183/2006 Sb., stavební zákon a ve vyhlášce č. 500/2006 Sb.
Dostali jsme možnost navrhnout podobu právní úpravy smluv s investory. Věděli jsme, že právní úprava, kterou navrhuje ministerstvo pro místní rozvoj, obcím jen a pouze uškodí. Protože se tématu smluv s investory věnujeme už dlouho, měli jsme teze právní úpravy promyšleny.
S velkým zájmem a chutí jsme si v nejnovějším Bulletinu advokacie přečetli příspěvek od advokátky Aleny Bányaiové s názvem „Návrh nového stavebního zákona – experiment pro vzduchoprázdno“.