Krajský soud v Brně řešil situaci, kdy jeden vlastník měl územní souhlas na vodovodní přípojku a domníval se, že takový souhlas chrání jeho legitimní očekávání, že v novém územním plánu nedojde ke změně způsobu využití jeho pozemku. Krajský soud jeho domněnku nepotvrdil.
Krajský soud v Praze řešil územní plán jednoho středočeského města, které v územním plánu vymezilo stabilizované plochy PV – veřejné prostranství. Vlastníci s tím nesouhlasili. Jednou u soudu uspěli, ale napodruhé se podařilo územní plán obhájit.
Krajský soud v Ústí nad Labem se vyjadřoval k tomu, jak by mělo být v územním plánu odůvodněno určení ploch k vyvlastnění, i když byl vlastník v procesu územního plánování pasivní.
Senát 11. června 2025 projednával novelu energetického zákona. Tento zákon měl ještě o rok odsunout povinnost bezpodmínečně používat Národní geoportál územního plánování pro zveřejňování. Jenže plány jaksi nevyšly a Senát novelu vrátil Poslanecké sněmovně. Znamená to, že od 1. 7. 2025 plně nabíhají povinnosti podle zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon spojené se zveřejňováním v Národním geoportálu územního plánování.
Krajský soud v Brně vydal rozsudek, kterým zrušil část Územního plánu města Brna. Šlo o to, že jeden vlastník byl nespokojený se zařazením pozemků do nestavebních ploch zeleně všeobecné. Měl štěstí, že už během pořizování návrhu územního lánu nebyl pasivní a podal rozsáhlou námitku. S tou se magistrát města Brně jakožto pořizovatel nebyl schopen vypořádat a právě kvůli nedostatečnému odůvodnění zásahu do vlastnického práva byla část nového brněnského územního plánu zrušena.
Nejvyšší správní soud řešil další územní plán, který odmítl zařadit jeden lesní pozemek do zastavitelné plochy pro individuální rekreaci, což po něm žádal chtěl dotčený orgán ve svém stanovisku. Dotčení vlastníci, kteří nakonec u NSS uspěli, tvrdili, že byli diskriminováni, neboť ostatní podobné pozemky mezi zastavitelné zařazeny byly.
Opět jsme pomohli jedné obci porazit u soudu brněnský magistrát. Podařilo se nám zrušit opatření obecné povahy, skrze které měla být zjednosměrněna přetížená ulice Hrázní a auta měla jezdit přes jinou obec. Jsme tomu velmi rádi, protože nesouhlasíme s postupem úřadu, který se snaží z pozice síly přenést vleklé a velké problémy s dopravou způsobené dlouhodobým špatným plánováním města Brna na sousední samosprávu.
Nejvyšší správní soud se v nedávném rozsudku zabýval přezkumem opatření, které stanovilo místní úpravu provozu na pozemní komunikaci most Barikádníků, V Holešovičkách, Povltavská, Nová Povltavská v podobě dopravního značení a zařízení. Opatření napadal dotčený vlastník a spolek. Městský soud návrh zamítnul, ale NSS jeho rozsudek změnil a návrhu sám vyhověl.
Krajský soud se v rozsudku ze začátku března zabýval návrhem obce, která napadala opatření obecné povahy krajského úřadu, jímž se ruší dopravní značení – přechod pro chodce. Krajský úřad jako důvod zrušení uváděl nebezpečnost stávajícího přechodu. Obec, na jejímž území se značení nacházelo, s tím nesouhlasila a namítala, že výsledný stav bude ještě horší.
V naší advokátní kanceláři se mimo jiné zabýváme pomocí obcím v situacích, kdy se některý z vlastníků pozemků obrátí na soud kvůli nesouhlas s územním plánem. Díky tomu se můžeme pochlubit dalším úspěchem. Tentokrát jsme pomohli udržet územní plán jedné samosprávě z jihu Moravy. V rozsudku Krajského soudu v Brně se najde několik zajímavých pasáží, protože hlavní argumentační linie se týkala venkovského charakteru zástavby. Soud se zabýval i tím, jestli byli vlastníci dost aktivní a snažili se stavět. Dospěl k závěru, že ne.