Dlouho nebylo jasné, jak se má postupovat v případě, že stavebník chce stavět na pozemku, který se zčásti nachází v ploše pro bydlení a zčásti v ploše dejme tomu pro veřejná prostranství nebo zeleň a bez využití té části, která je mimo plochy bydlení, není záměr schopen splnit maximální míru zastavění pozemku. Teď konečně existuje alespoň názor Krajského soudu v Praze.
Nejvyšší správní soud řešil zajímavou otázku. Konkrétně šlo o to, jestli obec může podat zásahovou žalobu, kterou by se domáhala zahájení řízení o změně či zrušení dobývacího prostoru z moci úřední.
V rozsudku ze srpna 2025 se Krajský soud v Plzni zabýval návrhem na zrušení stavební uzávěry, kterou vydala rada obce v roce 2023 (ještě podle starého stavebního zákona). Soud navrhovateli nevyhověl (s výjimkou konstatování, že uzávěra nemůže zakázat dělení a scelování pozemků). Soudci se naopak kriticky vyjádřili k tomu, že návrh vlastníka (byl obecný a nekonkrétní.
Nejvyšší správní soud rozhodoval o případu, kdy jeden člověk nesouhlasil s výstavbou rodinného domu svého souseda. Uvedl řadu argumentů, z nichž mnoha soudy nepopřály sluchu, ale přeci jen se nespokojenému žalobci podařilo docílit toho, že NSS vrátil rozsudek Městskému soudu v Praze. Důvodem bylo nedodržení požadavků na ochranu lesa.
Nejvyšší správní soud se zabýval naplněním podmínek pro povolení výjimky dle § 56 odst. 1 a 2 písm. c) zákona o ochraně přírody a krajiny ve vztahu k výstavbě tzv. Vestecké spojky v Praze. Potvrdil rozhodnutí krajského soudu, který rozhodnutí o výjimce zrušil.
Pořizovatele a obce může potěšit zpráva, že se MMR ve spolupráci s Ústavem územního rozvoje konečně vyjádřilo k problému konání společného jednání a veřejného projednání návrhu územně plánovací dokumentace v jeden den.
Pokud jste se účastnili řízení před Dopravním a energetickým stavebním úřadem (DESÚ), mohli jste si všimnout, že tento úřad sídlí v Praze, ale své pracoviště má také v Olomouci a Plzni. Jako odvolací orgán proti rozhodnutím DESÚ působí Ministerstvo průmyslu a obchodu. Možná Vás ale překvapí, kde se podává žaloba a jak se o ní rozhoduje.
Dnes jsme podali k Městskému soudu v Praze žalobu, která žádá, aby soud konstatoval nečinnost prezidenta republiky, vzhledem k tomu, že k Ústavnímu soudu nebyl dosud podán návrh na přezkoumání ústavnosti norem EU v rámci balíčku Fit for 55, včetně systému emisních povolenek pro domácnosti ETS2. Máme za to, že je důležité, aby návrh podal právě prezident, aby se tématu nechopili extremisté.
Otázka: Má rada města také zasedání podobně jako zastupitelstvo města, nebo se má správně používat termín „jednání“, popř. „schůze“ rady města?
Krajský soud v Praze se zabýval situací, kdy uzavírka silnice znemožňovala vlastníkům přístup k jejich nemovitosti. Nebudeme vás napínat, soud vlastníkům vyhověl a opatření zrušil.