Nejvyšší správní soud řešil poněkud komickou stížnost vlastníka nespokojeného s tím, že mu územní plán z roku 2022 vymezil na pozemku biokoridor. Tenkrát si toho ale pán nevšiml, a tak se pokoušel regulaci řešit až skrze návrh na zrušení změny, která ale pravidla pro jeho pozemek nijak neměnila. NSS si samozřejmě jen zaťukal na čelo a stížnost odmítl. Být vlastníkem, který se o svoje pozemky nestará, se holt nevyplácí.
Ve 13. díle si povídáme o tom, že obecně sice vlastník nemá právo na to, aby obec pořídila změnu územního plánu podle jeho přání, ale existují určité specifické situace, kdy nepořízení změny může být nezákonným zásahem, nebo může být i důvodem pro hrazení způsobené újmy.
Nejvyšší správní soud řešil případ, kdy obec začala pořizovat změnu, do které původně zahrnula i pozemek jedné vlastnice, posléze ale částečně ukončila pořizování změny – právě ve vztahu k pozemku. NSS řekl, že se sice vlastnice nemůže domáhat přezkumu opatření obecné povahy – změny územního plánu, ale mohlo by jít o nezákonný zásah.
Krajský soud v Praze řešil jednu stavební uzávěru. Soudci zdůraznili, že v případě, kdy je stavební uzávěra vydávána v pozdějších fázích pořizování ÚPD, měl by rozsah omezení v podstatě reflektovat to, jak hodlá území řešit pořizovaná ÚPD.
Každý, kdo chce, aby obec změnila územní plán, se dnes musí s podnětem obrátit na zastupitelstvo. To je docela logické, protože se v okamžiku podání podnětu neví, kdo bude pořizovatelem. Teprve poté, co bude jasné, že se územně plánovací dokumentace bude pořizovat, je možné předat podnět konkrétnímu pořizovateli. Jenže nový stavební zákon toto zavedené pravidlo staví na hlavu.
V naší praxi se setkáváme s tím, že je návrh změny územního plánu zpracován nesprávně – prostřednictvím sledování změn v textové části územního plánu a vyznačováním měněných ploch ve stávajících výkresech. Z § 108 odst. 1 zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon přitom jasně plyne, že změna územního plánu se vždy zpracovává, projednává a vydává v rozsahu měněných částí. Jak na to, abyste změnu připravili správně?
Všem obcím a městům přejeme do nového roku 2026 hodně zdaru. A aby se vše dařilo také při územním plánování, připravili jsme přehled základních kroků, který má pomoci, aby se na nic důležitého nezapomnělo.
Už loni v dubnu jsme psali o tom, že jsme na straně obce vyhráli spor s developerem, kdy Okresní soud Praha-východ zamítl žalobu na náhradu škody ve výši 100 milionů Kč za zrušení zastavitelnosti pozemků. Případ má ale své pokračování. Investorovi se totiž podařilo před správním soudem dosáhnout zrušení územního plánu ve vztahu ke svým pozemkům a před koncem prvního soudního řízení podal novou žalobu. Tentokrát požaduje dokonce převyšující 107 milionů korun. V říjnu soud druhou žalobu zamítnul, rozsudek jsme obdrželi těsně před Vánoci. Spor zatím není pravomocně skončen, ale můžeme se podívat, co bylo namítáno a jak soud celou věc zhodnotil.
V městě Boží Dar se rozhořel spor o konání místního referenda, který skončil až u NSS, a to prohrou samosprávy. Soud opět potvrdil, že se může konat referendum i o územním plánu.
Nejvyšší správní soud řešil změnu Územního plánu Prahy, která ze soukromého pozemku s funkčním využitím všeobecné smíšené území udělala plochu veřejného vybavení určenou pro výstavbu veřejně prospěšné stavby – školy. U části sousedních pozemků došlo k novému vymezení zastavitelné plochy. Důležité je zdůraznit, že navrhovatelka byla v průběhu pořizování předmětné změny tzv. pasivní vlastnicí.