Inspirativní rozhodnutí soudu k rušení zastavitelnosti v územním plánu

Mimořádně zajímavé rozhodnutí, které řeší celou řadu důležitých otázek, vydal na začátku září 2023 Krajský soud v Praze, který se obecně vyznačuje kvalitním rozhodováním o složitých problémech územního plánování. Je nám potěšením o tomto konkrétním rozsudku napsat a doufáme, že si jej starostky a starostové vezmou k srdci – ušetří jim totiž řadu zbytečných chyb s územním plánováním.

Dotaz č. 181: Regulační plán a povinnost doložit souhlasy vlastníků pozemků

Otázka: V návrhu územního plánu uvedeno: „VÝČET DRUHŮ ÚZEMNÍCH ROZHODNUTÍ, KTERÉ REGULAČNÍ PLÁN NAHRADÍ: Žádná nejsou vydána.“, platí podmínka, že žádost o vydání regulačního plánu musí být doplněny: „doklady prokazující jeho vlastnické právo nebo smlouvu o právu provést stavbu anebo souhlas vlastníků pozemků a staveb v řešené ploše nebo dohodu o parcelaci (leda by šlo pozemky vyvlastnit nebo směnit);“. Tedy zda platí podmínka, že žadatel o pořízení regulačního plánu na žádost musí doložit souhlasy vlastníků pozemků v rozvojové ploše, pro kterou má být RP pořízen, přestože RP nenahradí žádná ÚR.

NSS k nutnosti mluvit pravdu v územím plánování

NSS rozhodoval o jedné pražské úpravě územního plánu, kterou měl Městský soud za nezákonnou. NSS s ním souhlasil. O co šlo? Úpravou došlo ke změně kódu míry využití plochy z B, který pro dotčené území platil před přijetím Změny územního plánu a umožňoval umístit rozvolněnou, resp. velmi rozvolněnou zástavbu, na kód C. Ten umožňuje umístit nízkopodlažní zástavbu.

Stavební uzávěra na celé území obce: ano nebo ne?

Mnoho obcí řeší v souvislosti s pořizováním nového územního plánu nebo změny toho stávajícího, zda by nebylo vhodné v obci vyhlásit stavební uzávěru. Pokud dospějí k závěru, že ano, vyvstane nová otázka – má uzávěra platit pro celé území nebo jen pro vybrané lokality? Pojďme se podívat, jak věc vidí stavební zákon a judikatura.

NSS a výstavba sociálního bydlení v územním plánu

NSS rozhodoval o kasační stížnosti proti rozsudku Krajského soudu v Plzni, kterým byl zamítnut návrh vlastníka, jemuž regulace v územním plánu jedné obce neumožnila stavět sociální bydlení. Novou úpravou byl změněn 15 let nevyužitý regulativ a obsah územního plánu byl uveden do souladu s faktickým využitím pozemků. Město chtělo změnou územního plánu mimo jiné omezit vznik sociálně vyloučených lokalit, které by měly negativní vliv na soudržnost obyvatel. Vznik satelitních obytných lokalit by znamenal i nadměrné investice do infrastruktury.

Soud k územní rezervě a biokoridoru v územním plánu

Krajský soud v Praze rozhodoval další případ týkající se územního plánování. Tentokrát vlastníci nesouhlasili s tím, že jejich pozemky měly být nezastavitelné, na části byl vymezen biokoridor (podle navrhovatelů pouze lokální, vedoucí od zástavby v západní části k zastavěnému území, tudíž nemůže plnit účel propojování významných biocenter, a ani nevymezuje, jakým druhům fauny a flóry má sloužit) a ještě územní rezerva pro technickou infrastrukturu. Soud se postavil na stranu obce a návrh zamítl. Navrhovatelé nadto tvrdili, že prý byly obcí uvedeni v omyl, neboť v době projednávání územního plánu byly předloženy rozporné výkresy vymezující územní rezervu a oni v důsledku toho nevěděli, že se rezerva týká jejich pozemků.

Jak Říčany zakázaly ubytovny a obstály u soudu

Říčany u Prahy vydaly před časem změnu č. 3 svého územního plánu. Zajímavá je tím, že se snaží zakázat ubytovny, které mají na život v mnoha obcích negativní vliv a přináší řadu problémů.  Navzdory zásahu do vlastnických práv změna č. 3 obstála u krajského i Nejvyššího správního soudu. Do jisté míry to bylo dáno pochybeními vlastníků v rámci procesu územního plánování i před soudy, ale přesto může být regulace pro ostatní obce inspirativní.

NSS: územní plán a vedení hranice zastavěného území skrze pozemek

Nejvyšší správní soud opět rozhodoval o otázkách spojených s incidenčním přezkumem opatření obecné povahy – územního plánu. Vlastnice se svojí kasační stížností neuspěla – během procesu pořizování předmětného územního plánu byla totiž pasivní a neuplatnila žádné námitky. Správní soudy neshledaly, že by byl územní plán v rozporu s kogentními normami a v souladu s ustálenou judikaturou se právě kvůli zmíněné pasivitě nemohly věnovat přezkumu proporcionality regulace, kterou obec pro svoje území zvolila.

Jak se vydává výjimka ze stavební uzávěry

Když vydá obec stavební uzávěru, obvykle stanoví možnost žádat o výjimku pro určité stavby. Tuto možnost jí dává § 99 odst. 3 zákona č. 183/2006 Sb., stavební zákon (dále jen stavební zákon“). V tomto ustanovení se také píše, že se proti rozhodnutí rady (v některých obcích samozřejmě zastupitelstva) o výjimce nelze odvolat. Jak se tedy může proti nepovolení výjimky zejména dotčený vlastník bránit? Odpověď najdeme v judikatuře.