Dramatický příběh se odehrál v rámci přestupkového řízení před úřadem jedné městské části v Praze. Naše klientka měla jisté osobě říct po předchozí slovní rozepři: „chcete abych Vám jednu dala?“, za což jí byla uložena pokuta 4 tisíce Kč + povinnost nahradit náklady řízení. Až na základě námi podaného odvolání bylo řízení zastaveno.
V září 2019 se Nejvyšší soud zabýval zajímavou kauzou náhrady škody za změnu územního plánu. Developer Košířské výhledy chtěl po hlavním městě, aby mu zaplatilo přes 38 milionů korun za nevydařenou investici. Developer chtěl v Praze stavět, za tím účelem uzavřel s jiným investorem smlouvu o cesi práv vyplývajících ze smlouvy o smlouvě budoucí – kupní uzavřené s vlastníky pozemku.
V naší advokátní kanceláři poskytujeme právní pomoc zejména obcím, které se dostaly do nesnází kvůli svému územnímu plánu, stavební uzávěře, smlouvě s investory, sporům o veřejnou infrastrukturu nebo požadavkům na náhradu škod za zklamaná legitimní očekávání stavebníků. Proto pečlivě sledujeme činnost českých soudů. Díky tomu vám můžeme nabídnout shrnutí zajímavých rozsudků týkajících se těchto otázek.
Nežádoucí účinky vakcín proti covidu nelze brát na lehkou váhu, ačkoliv se lidem zejména ministerstvo zdravotnictví snaží tvrdit, že tyto prakticky neexistují. Protože se ministerstvo „zuby nehty“ brání tomu, aby odškodňovalo ty, kteří po aplikaci očkovací látky vážně onemocněli, rozhodli jsme se sepsat krátký manuál o tom, jak žádat odškodnění přímo po zdravotnickém zařízení, které očkování provádělo.
Při odškodňování nemajetkové újmy za nepřiměřeně dlouhé soudní nebo správní řízení je jedním ze zásadních kritérií význam daného řízení pro účastníka.
S potěšením oznamujeme, že nám brzy vyjde nová kniha shrnující naše několikaleté zkušenosti nejen s územním plánováním, ale zejména s náhradami škod investorům za změny v území. Věříme, že starostkám, starostům i všem zastupitelům pomůže při jejich nelehké práci.
V srpnu loňského roku vydal Ústavní soud jedno zajímavé rozhodnutí. Týkalo se náhrad investorům za změny územního plánu, což je pro mnoho obcí téma více než aktuální. Na Ústavní soud se obrátila vlastnice pozemků, která chtěla pozemky svěřit developerovi, aby na jednom z nich postavil domek pro ni samotnou a na zbytku pak další na prodej. Obec ale změnila územní plán, než tyto plány stihli realizovat. Hned zpočátku je nutno říci, že vlastnice z různých příčin otálela s výstavbou po řadu let (promarnila 10 roků od původního záměru stavět až do okamžiku, kdy opět chtěla záměr realizovat). Byla dokonce až tak nedbalá, že se nezajímala o přípravu nového územního plánu a nezapojila […]
Městský soud v Praze rozsudkem č.j. 18 A 59/2020 224 rozhodl, že ministerstvo zdravotnictví minimálně od 21. října 2020 nařizovalo zahalování obličeje nezákonně. Občané tak mají možnost uplatnit vůči státu nárok na satisfakci podle zákona č. 82/98 za toto nezákonná opatření.
Podnikatelé, kteří vidí, že od státu se žádné velké pomoci asi nedočkají, již začali uplatňovat nároky za krizová opatření vlády a opatření ministerstva vydávaná během nouzového stavu. Pokud patříte mezi ně, pravděpodobně už jste obdrželi nic neříkající reakci z úřadu vlády. Pokud jste se rozhodli obrátit se na soud, je zde dilema, jak označit žalovaného a u kterého soudu žalobu přiznat.
Podle krizového zákona je dána odpovědnost státu za škodu způsobenou krizovými opatřeními vlády. Řadě osob také byla škoda v důsledku krizových opatření způsobena. Níže poskytujeme bezplatný návod, jak je možné uplatnit nárok vůči státu – se zaměřením na škodu způsobenou přeshraničním pracovníkům. Pokud se jedná podnikatele v ČR, je zde několik právních režimů a v části bude pravděpodobně vhodnější uplatnit škodu ne podle krizového zákona, ale podle zákona č. 82/98, jak píšeme zde.