Lidé si mnohdy neuvědomují, že stavět v rozporu s územním plánem se doopravdy nemusí vyplatit. Někdy to vede až ke zbourání vysněného „baráčku“. A žádný nářek nad tím, že jde o váš domov, vás nespasí. Je vždycky dobré si zkontrolovat územní plán a když vám nevyhovuje, pokusit se ho změnit legální cestou. Nejvyšší správní soud to dnes znovu potvrdil.
Spolek Oživení se po ministerstvu dopravy domáhal poskytnutí právní analýzy – stanoviska jedné advokátní kanceláře. Úřad ji ale namísto poskytnutí podle zákona o svobodném přístupu k informacím raději zničil, hlavně aby se k ní nikdo nedostal. Až Nejvyšší soud řekl, že takto se veřejná správa doopravdy vykonávat nedá.
Obce často tápou ohledně toho, jak správně rozhodnout o pořízení stavební uzávěry. Není to určitě snadné a nový stavební zákon to samosprávám ještě o něco ztížil novými požadavky na získání tzv. létajícího pořizovatele. Proto jsme pro samosprávy připravili vzorová usnesení, které se týkají zahájení procesu, a to pro tyto tři situace: Stavební uzávěru hodlá pořídit obec s rozšířenou působností, která je sama pořizovatelem. Stavební uzávěru hodlá pořídit menší obec a chce o pořizování požádat svoje ORP. Stavební uzávěru hodlá pořídit menší obec a chce uzavřít smlouvou s „létajícím pořizovatelem“. Nezapomeňte, že o pořízení stavební uzávěry rozhoduje rada. Rada rozhoduje i o podání žádosti o pořizování k ORP nebo o tom, […]
Nový stavební zákon způsobil revoluci ve vyjednávání s investory. Nejen že zakotvil právní úpravu plánovacích smluv, ale především řekl, že jde o smlouvy veřejnoprávní. I když se to nezdá, pravidla hry se kvůli tomu docela dost změnila. Mnoho obcí má buď staré zásady pro jednání se stavebníky, které jsou postaveny na soukromoprávních smlouvách podle občanského zákoníku. To bude přinášet velké potíže. Jiné samosprávy žádná taková jasně formulovaná pravidla nemají.
Nejvyšší správní soud řešil další územní plán, který odmítl zařadit jeden lesní pozemek do zastavitelné plochy pro individuální rekreaci, což po něm žádal chtěl dotčený orgán ve svém stanovisku. Dotčení vlastníci, kteří nakonec u NSS uspěli, tvrdili, že byli diskriminováni, neboť ostatní podobné pozemky mezi zastavitelné zařazeny byly.
Opakovaně se na nás obrací veřejnost (ať už nespokojení občané nebo spolky) s tím, že se jim nelíbí plánovaná výstavba větrníků či FVE v jejich okolí. Chtějí se zapojit do územního plánování, případně vyvolat místní referendum. Co ale když už územní plán výstavbu FVE či VTE umožňuje a investor už podal žádost o povolení výstavby (stranou nyní ponechme záměry, kde se řeší EIA)?
Otázka: Pokud jako podklad pro změnu územního plánu je vypracovaná územní studie a bude se jednat o pořízení ÚP s regulačními prvky – jakým způsobem během samotného pořizovacího procesu změny územního plánu se tato územní studie do procesu promítne? Bude se v nějaké fázi zasílat dotčeným orgánům?
Otázka: Jako pořizovatel územního plánu dle nového stavebního zákona jsem obdržela žádost o změnu ÚP, dvě stanoviska krajského úřadu a návrh zadání dle § 109 odst. 3 stavebního zákona, jde tedy o tzv. kvalifikovaný podnět. Tuto žádost předložím zastupitelstvu na jeho nejbližším jednání – je potřeba k tomu psát stanovisko pořizovatele?
Otázka: Podle jakého paragrafu dle nového stavebního zákona se žádá o závěrečné stanovisko nadřízený orgán po proběhlém veřejném projednání? A vydává se vůbec?
Otázka: Jsme po společném jednání o návrhu územního plánu a po jeho veřejném projednání. Zjistili jsme, že jsou některá stanoviska dotčených orgánů zčásti nesouhlasná, resp. jsou v nich požadavky na změnu návrhu. Má pořizovatel vyhodnotit stanoviska dotčených orgánů, které obsahuji připomínky také spolu s připomínkami veřejnosti a rozeslat dotčeným orgánům nebo pouze napsat pokyny zpracovateli?