Poskytování tzv. plánovacích informací doznalo podle nového stavebního zákona zajímavých změn. Jako agenda už nenáleží úřadu územního plánování, ale stavebním úřadům. Je logické, že obce a města tápou, jak přesně věc řešit, a tak stavební úřady a orgány územního plánování různě spolupracují.
Nejvyšší správní soud řešil zajímavý případ stanoviska orgánu územního plánování, podle kterého bylo v pořádku dodatečně povolit ubytovnu pro 180 agenturních pracovníků namísto původně plánovaného školicího střediska s ubytováním pro školené. K soudu věc dostala nespokojená obec, protože se domnívala, že ubytovny tohoto druhu jsou zdrojem sociálně patologických jevů (kriminalita, rušení veřejného pořádku, snížená bezpečnost, alkoholismus apod.), které si na svém území nepřeje, tím méně v centru obce a v těsné blízkosti školy a školky. Původní školicí středisko bylo povolené skrze veřejnoprávní smlouvu, tu ale stavebník nerespektoval a postavil právě onu ubytovnu.
Starý i nový stavební zákon umožňují obcím, aby vydávaly územní plány s prvky regulačního plánu buď pro celé své území nebo pro jeho část. To znamená, že pak územní plán nemusí řešit území jen značně obecně, naopak může jít až do podrobnosti regulačního plánu a vlastníkům třeba přikázat, že v rodinném domě smí být jen jedna bytová jednotka, jakou barvu má mít střecha, fasáda nebo jak se smí nakládat s fotovoltaickými panely (pokud to obec bude schopna zdůvodnit).
To, jak mají vypadat veřejné vyhlášky, které se během procesu územního plánování ocitají na úředních deskách, je tu a tam předmětem soudního sporu. Nový stavební zákon situaci ještě zkomplikuje, protože kombinuje zveřejňování v Národním geoportálu územního plánování s doručováním informací veřejnou vyhláškou pořizovatele. Pojďme se proto podívat na to, co k veřejné vyhlášce říká soud.
Stává se, že vlastníci se brání proti stavební uzávěře nebo územnímu plánu s tím, že mají vůči svým pozemkům legitimní očekávání, že se bude stavět, protože disponují pravomocným rozhodnutím o dělení pozemků (tzv. parcelace). Co si o tomto argumentu myslí soudy?
Nový stavební zákon se urputně snaží zabránit vlastníkům, aby se bránili proti regulaci, kterou si obec v územním plánu usmyslí. Dokonce jim odňal možnost uplatňovat vůči návrhu územního plánu (opatření obecné povahy) námitky. Smějí bránit svoje práva jen o poznání slabším nástrojem – připomínkami. Je tento přístup v pořádku? Nemyslíme si. Myslíme si, že se nakonec najdou nespokojení vlastníci, kteří napadnou problematická ustanovení u Ústavního soudu.
Otázka: Co je zahrnuto do zastavěného území, pokud dojde ke zrušení územního plánu?
Otázka: Musí podnět vlastníka ke změně územního plánu obsahovat také návrh zadání?
Otázka: Stačí, aby stavební uzávěra měla jako přílohu hlavní výkres územního plánu?
Otázka: Co stavební zákon myslí domem pro dostupné nájemní bydlení?