Otázka: Můžeme v územním plánu určit k vyvlastnění i pozemky pro veřejná prostranství?
Otázka: Jak se vymezuje zastavěné území v obci, která nemá územní plán?
Otázka: Můžeme doplnit do návrhu územního plánu řešení jiných lokalit, i když vůbec nebyly řešeny v zadání (podle toho se změna územního plánu měl týkat jen několika pozemků a konkrétních záměrů)?
Otázka: Máme územní plán. Platí i pro nás § 18 odst. 5 stavebního zákona, který se týká nezastavěného území?
Otázka: Je obec po zrušení části územního plánu povinna pořídit změnu, i když podala kasační stížnost?
Nejvyšší správní soud rozhodoval o kasační stížnosti, která se týkala Aktualizace č. 1 zásad územního rozvoje Jihomoravského kraje. Ta mj. vymezila nové rozsáhlé plochy nadmístního významu POP10 „Opatření na hlavních brněnských tocích“ jako veřejně prospěšné opatření a současně jako veřejně prospěšnou stavbu.
Ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu se objevilo zajímavé rozhodnutí Krajského soudu v Praze. Ten řešil územní plán jedné obce, který nově zavedl regulativ omezující počet bytových jednotek v rodinných domech, a to tak, že bylo možné vymezit v rodinném domě pouze jednu bytovou jednotku a po uplynutí 5 let od zápisu rodinného domu do katastru nemovitostí dvě bytové jednotky.
Nejvyšší správní soud řešil zajímavou věc – kontinuitu závazných stanovisek. V posuzované věci šlo o to, že dotčený orgán vydal v rámci pořizování územního plánu stanovisko, ale závazné stanovisko vydané následně pro účely územního řízení tomuto prvnímu stanovisku neodpovídalo. Co k tomu řekl městský soud a co NSS, si řekneme v tomto textu.
Zajímavý případ řešil na MDŽ roku 2023 Nejvyšší správní soud. Týkal se územní rezervy. Konkrétně šlo o to, zda město správně vyložilo námitku navrhovatele požadující vymezení územní rezervy pro jihozápadní obchvat Nového Města nad Metují. Na to navazovalo zhodnocení rozhodnutí o této námitce a postupu krajského soudu, jenž územní plán zrušil nejen v části daného rozhodnutí, ale také v části vymezující zastavitelné plochy v místě územní rezervy.
Čas od času se Nejvyšší soud zabývá dovoláním, které se týká požadavku investora na náhradu škody za změnu územního plánu. Většinou po obci takový vlastník žádá desítky milionů korun jako „odškodné“ za to, na svých pozemcích nemůže realizovat rozsáhlou výstavbu. Protože obce mají mnohdy strach z toho, že tyto vysoké částky budou muset skutečně hradit, může pro ně být užitečný náš nejnovější článek o případu, který brněnský soud řešil v létě roku 2022.