Při nové výstavbě se často řeší, jestli budou domy zpřístupněny kapacitně vyhovující pozemní komunikací a jestli je reálné splnit požadavky § 22 vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území (dále jen „Vyhláška“) na šířky veřejných prostranství, jejichž součástí je pozemní komunikace. Pojďme se podívat na nejnovější rozhodnutí správních soudů.
Jeden nespokojený vlastník se soudil s obcí, která v územním plánu vymezila na jeho pozemku veřejné prostranství. Spor prohrál, a to jak u Krajského soudu v Praze, tak u NSS. Jeho hlavní chyba byla, že byl pasivní v průběhu celého procesu pořizování předmětného územního plánu. Zejména krajský soud (jehož názor ale NSS potvrdil), nahlížel na práva vlastníka velice přísným okem.
Jak informovala média, kárný senát Nejvyššího správního soudu dnes odvolal z funkce brněnského exekutora J. Homolu. Důvodem byly neodůvodněné převody desítek milionů korun. Proti rozhodnutí není odvolání přípustné, což právě může být problém z hlediska toho, že odvolání z funkce nepochybně spadá pod tzv. trestněprávní sankce podle čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.
NSS se ve svém rozsudku vyjádřil k tomu, jak podrobně má vypadat pozvánka na zastupitelstvo, přesněji pak k otázce, co musí být v návrhu programu uvedeno, jde-li o změny územního plánu.
Jeden investor dostal od úřadu územního plánování negativní stanovisko ke svému záměru výstavby sedmi rodinných domů. Důvodem bylo, že záměr nerespektoval požadavek na vedení příjezdové cesty ke každému pozemku pro rodinný dům po veřejně přístupné ploše a překročení maximální možné míry stanovené územním plánem pro množství zpevněných ploch. V důsledku toho samozřejmě nedopadlo pro investora příznivě ani řízení před stavebním úřadem, a tak věc dospěla až k NSS, který ale investorovi nepomohl tak, jak si asi představoval.
Nejvyšší správní soud v aktuálním rozsudku potvrdil, že obce nemají povinnost rozhodovat o pořizování dalších a dalších změn územního plánu podle přání vlastníků pozemků.
Nejvyšší správní soud se dnes zastal advokátky Kláry Samkové, kterou chtěla potrestat Česká advokátní komora za to, že se nepěkně vyjadřovala na adresu islámu. Konkrétně šlo o to (jak incident popisuje NSS), že Samková, která se občansky angažovala v souvislosti migrační krizí v letech 2015-2016, vystoupila na konferenci „Máme se bát islámu?“, která proběhla v Poslanecké sněmovně.
Často doporučujeme obcím, aby si připravily územní plán s prvky regulačního plánu, protože jenom tak mohou mít podrobné pokyny pro to, jak se u nich smí stavět a co už naopak tolerováno není. Právě dnes se NSS vyjádřil spolu s krajským soudem v Ústí nad Labem k tomu, jaká podrobnost regulačního plánu (a tudíž územního plánu s prvky regulačního plánu je přípustná).
V obci nedaleko Prahy se snažili, tak jako v řadě jiných samospráv, omezit příliš velkoryse vymezené zastavitelné plochy, neboť už jim jednoduše nestačila infrastruktura. Na pozemcích jedněch vlastníků obec vymezila plochy zeleně veřejného prostranství, čímž došlo k vyjmutí těchto pozemků ze zastavitelné plochy. To se majitelům logicky nelíbilo. Krajský soud v Praze jejich návrh na zrušení části územního plánu zamítl, ale NSS jeho rozsudek zrušil. Proč?
Ministerstvo vnitra připravilo nový zákon o odolnosti subjektů kritické infrastruktury a o změně dalších zákonů (zákon o kritické infrastruktuře), kterým se mj. jiné mění i zákon č. 240/2000 Sb., krizový zákon. Promítnou se do něj zkušenosti státu z doby covidové, což znamená jediné: zpřísnění právní úpravy, aby příště, až stát zase dostane chuť na omezování lidských práv a svobod, „neproklouzla ani myš“.