Dnes Nejvyšší správní soud rozhodoval o stavební uzávěře, kterou vydala rada jedné středočeské obce. Dotčení vlastníci namítali jednak procesní pochybení (nesprávné zveřejnění přílohy návrhu stavební uzávěry s výčtem dotčených pozemků) a dále se cítili být zasaženi a nepřiměřeně omezeni na svých právech, neboť s vidinou brzké výstavby již vynaložili dle jejich slov značné prostředky. Krajský soud v Praze jejich návrh zamítl a zčásti (kvůli procesní chybě vůči některým navrhovatelům) stavební uzávěru zrušil. NSS ve shodě s ním pak kasační stížnost zamítl.
Ke Krajskému soudu v Praze se (zase) dostal územní plán jedné středočeské obce. Tentokrát obec spor prohrála. Nepodařilo se jí vysvětlit, proč jednomu vlastníkovi dala na pozemky namísto čistě obytné regulaci vymezující veřejnou zeleň jako veřejně prospěšné opatření s možností vyvlastnění a vozidlovou komunikaci jako veřejně prospěšnou stavbu s možností předkupního práva.
Otázka: Do kdy je možné podat návrh na zrušení stavební uzávěry u soudu?
Nejvyšší správní soud se věnoval zajímavé otázce: možnosti upřesnit petit návrhu na zrušení opatření obecné povahy (změny územního plánu).
V březnu roku 2023 rozhodoval Krajský soud v Praze o územním plánu jedné středočeské obce. Rozsudek je poměrně rozsáhlý, je v něm ale několik zajímavých pasáží, které si dovolíme ocitovat.
Otázka: Když zastupitelé rozhodují o námitce k územnímu plánu, musí všechny argumenty uvést v odůvodnění rozhodnutí o námitce, jak tvrdí vlastník, nebo stačí, když jsou uvedeny v celém odůvodnění územního plánu?
Otázka: Co má obec dělat, když je podán návrh na zrušení části jejího územního plánu, ale spis je zrovna kvůli přezkumu územního plánu u krajského úřadu?
V jedné obci v Ústeckém kraji schválili změnu územního plánu a dostali se před soud. Naštěstí obstáli, protože vlastník pozemků měl nesmyslné požadavky. Jestli vás zajímá jaké, přečtěte si náš nejnovější text o rozhodovací praxi českých soudů ve věcech územního plánování.
Ústavní soud v lednu 2023 vydal nález ve věci územního plánování. To se nestává tak často a můžeme jistě říci: díky bohu za to, protože ze strany ústavních soudců, kteří se územnímu plánování nevěnují do detailů (na rozdíl od těch z Nejvyššího správního soudu), to obvykle to nebývají šťastné a pro praxi přínosné zásahy. Pojďme se nyní podívat, o co šlo a jaké má nejnovější nález Ústavního soudu následky pro obce.
S Nejvyšším správním soudem se tentokrát podíváme do Horní Bečvy. Tamní zastupitelé schválili územní plán, který na pozemcích jedné vlastnice vymezil plochu silniční dopravy a jinde biokoridor. Krajský soud v Ostravě na základě návrhu zrušil biokoridor, ale plochy dopravy ponechal.