Nejvyšší správní soud řešil otázku, zda se lze domáhat přidělení čísla evidenčního žalobou na ochranu proti nečinnosti správního orgánu nebo žalobou na ochranu před nezákonným zásahem správního orgánu. Přiklonil se k druhé možnosti.
Nejvyšší správní soud se opět zabýval územním plánem, který nebyl prakticky vůbec odůvodněn. Je až s podivem, že k podobným rozhodnutím dochází stále dokola, když se z tohoto nedostatku územních plánů stala notoricky známá věc. NSS potvrdil, že to, že dotčený vlastník nepodal námitky (připomínky) rozhodně neznamená, že pořizovatel může povinnost alespoň obecně regulaci zdůvodnit, hodit za hlavu. Dále se NSS zabýval neurčitostí regulace.
Snaha nové vlády zcela rozložit územní plánování je nepopiratelná. Jedním z jejích projevů je jednoznačně navrhovaná úprava řešení rozporů. Aby bylo zjevné, o jak blouznivé nápady jde, připomínáme, že obec bude pořizovat územní plán v samostatné působnosti.
V naší praxi se setkáváme s tím, že je návrh změny územního plánu zpracován nesprávně – prostřednictvím sledování změn v textové části územního plánu a vyznačováním měněných ploch ve stávajících výkresech. Z § 108 odst. 1 zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon přitom jasně plyne, že změna územního plánu se vždy zpracovává, projednává a vydává v rozsahu měněných částí. Jak na to, abyste změnu připravili správně?
Novela stavebního zákona připravená novou vládou je v mnoha ohledech dost nepovedená a můžeme jen doufat, že buď vůbec nebude schválená, anebo že se alespoň výrazně přepracuje. Jedním z příkladů nepromyšlené regulace je způsob pořizování územně plánovací dokumentace.
Nejvyšší správní soud se vyjádřil k tomu, jak se má řešit vliv záměru na nárůst dopravy. Závěry jsou jistě použitelné i pro odůvodňování připomínek dotčených sousedů během územního plánování, během kterého se celkem často objevují stížnosti v podobném duchu.
Už mnohokrát jsme psali o tom, že vlastníci nemovitostí, kteří si nehlídají územní plán a nepodají včas připomínky k jeho změně, mají prostě smůlu a téměř nikdy se nedomůžou soudního přezkumu. Opět to potvrdil NSS. My jen připomínáme, že nový stavební zákon je na vlastníky ještě přísnější. Doporučujeme tedy všem, kterým na nemovitostech záleží, aby se bránili včas a pořádně. Laicky napsané připomínky jsou totiž častokrát na tak obecné úrovni, že to vyjde nastejno, jako kdyby nebyly podány žádné.
Naší advokátní kanceláři se podařilo dosáhnout u Evropského soudu pro lidská práva uzavření smíru mezi ČR a jedním mladým mužem, kterému česká justice, včetně Ústavního soudu, bránila v přístupu ke spravedlnosti. Jsme opravdu rádi, protože nám celá kauza od počátku přišla neuvěřitelně absurdní a nesouhlasili jsme s tím, že by nemajetné děti neměly mít právo dovolávat se ochrany svých práv před soudem. Je důležité, že před ESLP ČR svůj absurdní postoj přehodnotila a dospěla k závěru, že se soudy mýlily. Každé dítě má totiž právo na spravedlnost, ať už má dost bohaté rodiče, nebo ne.
Nejvyšší správní soud se zabýval další stavební uzávěrou, konkrétně pak tím, jaký rozsah omezení stavební činnosti je ještě přípustný. Předesíláme, že se soudci opět postavili za obec, což ukazuje, že vydávání dobře promyšlených a odůvodněných stavebních uzávěr není vůbec špatný nápad.