Všem obcím a městům přejeme do nového roku 2026 hodně zdaru. A aby se vše dařilo také při územním plánování, připravili jsme přehled základních kroků, který má pomoci, aby se na nic důležitého nezapomnělo.
Někdy člověk najde v rozsudcích našich soudů i vtipné momenty – to když může existovat pravda v několika variantách. Příkladem může být spor o to, jestli zatravňovací rohože určené pro parkování představují nebo nepředstavují zpevněnou plochu (až taková legrace to ale není, když jde o naše klienty, kterým máme relevantně poradit.
Už loni v dubnu jsme psali o tom, že jsme na straně obce vyhráli spor s developerem, kdy Okresní soud Praha-východ zamítl žalobu na náhradu škody ve výši 100 milionů Kč za zrušení zastavitelnosti pozemků. Případ má ale své pokračování. Investorovi se totiž podařilo před správním soudem dosáhnout zrušení územního plánu ve vztahu ke svým pozemkům a před koncem prvního soudního řízení podal novou žalobu. Tentokrát požaduje dokonce převyšující 107 milionů korun. V říjnu soud druhou žalobu zamítnul, rozsudek jsme obdrželi těsně před Vánoci. Spor zatím není pravomocně skončen, ale můžeme se podívat, co bylo namítáno a jak soud celou věc zhodnotil.
V jedné obci vydali změnu územního plánu, která stanovila spornou výjimku pro konkrétní stavební záměr (v ploše bydlení v rodinných domech dovolila výjimka výstavbu několika bytovek). Věc prošla krajským soudem, ten návrh zamítla, následně spor zamířil k NSS, který rozsudek nižšího soudu zrušil. Krajský soud v Praze nyní rozhodl znovu a část změny č 1 zrušil.
Jedné vlastnici se nelíbilo, že obec vydala nový územní plán, podle kterého už neměla pozemky určené pro výstavbu bydlení, ale jen louku v nezastavěném území. Územní plán samospráva obhájila, zejména díky dobrému odůvodnění a taky proto, že předchůdce naší vlastnice nebyl vůbec aktivní a nepokusil se stavět.
Krajský soud v Brně zrušil část územního plánu jedné obce, protože požadoval, aby územní studie vymezila v rámci jedné plochy veřejné prostranství – park o minimální velikosti 0,7 ha a poměru stran 1:4 až 2:3. Důvody pro tento požadavek byly čistě estetické, nikoliv funkční, což soudu nestačilo.
V městě Boží Dar se rozhořel spor o konání místního referenda, který skončil až u NSS, a to prohrou samosprávy. Soud opět potvrdil, že se může konat referendum i o územním plánu.
Vláda Andreje Babiše už zveřejnila návrh novely stavebního zákona. Jedná se o rozsáhlou změnu jak územního plánování, tak stavebního řádu, a to silně ve prospěch developerů. Novele se budeme postupně věnovat. V tomto textu se zaměříme jen na některé významné změny v oblasti územního plánování.
Jedna malá obec s poetickým názvem měla kdysi dávno územní plán, který v roce 2015 pozbyl platnosti. Tento „historický“ dokument vymezoval obrovskou zastavitelnou plochu. Jak to tak bývá, obec o takový rozvoj bydlení z řady důvodů nestála a nový územní plán už plochu nevymezil. Celý případ proto skončil u soudu, u kterého obec vyhrála a svůj územní plán uhájila. Jsme rádi, že jsme samosprávě mohli právě my pomoct s odůvodněním regulace a taky se zastoupením v soudním sporu.
Nejvyšší správní soud zrušil „územně plánovací“ rozsudek KS Praha, o kterém jsme psali. Nelíbilo se mu, že krajští soudci byli na obec moc přísní, pokud jde o požadavky na kvalitu odůvodnění územního plánu.