Nejvyšší správní soud rozhodoval o kasační stížnosti proti rozsudku Krajského soudu v Praze. Ten zamítl návrh jednoho vlastníka na zrušení územního plánu, který na jeho pozemcích vymezil veřejně prospěšné stavby a opatření.
Při psaní jednoho návrhu na zrušení opatření obecné povahy – části územního plánu, jsme narazili na zajímavý judikát, který se týká možnosti obce zakázat v územním plánu obnovitelné zdroje. Předmětem sporu, který se dostal až k Nejvyššímu správnímu soudu, byla skutečnost, že město Strakonice změnou územního plánu znemožnilo na svém území umisťování obnovitelných zdrojů energie (konkrétně malých vodních elektráren).
Nejvyšší správní soud se zabýval přezkumem územního plánu města Mníšek pod Brdy, který nově stanovil specifickou podmínku pro výstavbu – vyhovující dopravní napojení jedné ze zastavitelných lokalit a zkapacitnění stávající pozemní komunikace. Dotčená vlastnice s tím nesouhlasila, neboť pozemní komunikace by měla vést přes cizí pozemky a územní plán je neurčoval k vyvlastnění.
Obec Štítary se ocitla se svým územním plánem nejdříve před krajským a pak před Nejvyšším správním soudem – a obstála. O co šlo? Městys Štítary (odpůrce) schválil změnu územního plánu na svém území. Po změně byl na jeho území zakázán velkochov (intenzivní, průmyslový chov) zemědělských zvířat.
Před Nejvyšším správním soudem stál územní plán obce Janov nad Nisou. Hlavní výtky, které proti němu směřovaly, spadaly především do oblasti ochrany přírody a krajiny (vymezení ploch občanské vybavenosti veřejných prostranství v III. zóně CHKO) a nevypořádání se s koncepčními dokumenty řešícími tyto otázky. Navrhovateli se nelíbil ani celý průběh územně plánovacího procesu. Krajský soud navrhovateli nevyhověl a NSS s ním souhlasil. Některé části odůvodnění jsou zajímavé a hodné pozornosti.
O nové judikatuře k nutnosti vést spis pro územní plán jsme již psali. Nyní na ni zareagovalo i ministerstvo pro místní rozvoj a vydalo nové metodické sdělení s názvem Vedení spisu při pořizování opatření obecné povahy na úseku územního plánování.
K Nejvyššímu správnímu soudu se dostala zajímavá věc – je ve správním soudnictví žalovatelný pokyn ministerstva pro místní rozvoj k vymazání územní studie z evidence územně plánovací činnosti nebo ne?
Krajský soud v Praze nám dal opět za pravdu při obhajobě územního plánu jedné středočeské obce. Navrhovatelé se domáhali zrušení části opatření obecné povahy, protože nesouhlasili s vymezením koridoru lokálního biocentra přes své pozemky. Klíčovou informací je, že v průběhu řízení o návrhu územního plánu vlastníci nejdříve podali námitku jen proti vedení vysokorychlostního koridoru.
Nejvyšší správní soud se v těchto dnech dostal k rozhodování o dalším územním plánu, tentokrát zavítal na jih Moravy. Krajský soud v Brně, k jemuž věc napadla jako k prvnímu, řešil návrh, kterým se dotčený soused domáhal zrušení Územního plánu Nový Šaldorf – Sedlešovice, V něm byla nově vymezená zastavitelná plocha Z-XI (Znojmo – Louka).
Nejvyšší správní soud často rozhoduje o zajímavých aspektech územního plánování. Nejinak tomu bylo v případě obce Dolany. Jeden z pozemků se podle starého územního plánu nacházel v nezastavitelné stabilizované ploše zemědělského půdního fondu, nový územní plán ho pak přeřadil do plochy územní rezervy pro venkovské bydlení.