V praxi se někdy setkáváme s tím, že by obce rády změnily již schválené zadání územně plánovací dokumentace, ať už proto, že samy na něco zapomněly, nebo proto, že se jim se zpožděním ozvali vlastníci, kteří by chtěli mít zastavitelné pozemky. Podle našeho názoru to nový stavební zákon neumožňuje.
Nejvyšší správní soud se vyjadřoval k tomu, zda a jak se mohou stavební úřady odchýlit od územní studie. Co k tomu soudci řekli?
Senát bude v červnu projednávat novelu energetického zákona. Tento zákon bude mít vliv i na územní plánování, protože o rok odsouvá povinnost používat Národní geoportál územního plánování.
Krajský soud v Brně vydal rozsudek, kterým zrušil část Územního plánu města Brna. Šlo o to, že jeden vlastník byl nespokojený se zařazením pozemků do nestavebních ploch zeleně všeobecné. Měl štěstí, že už během pořizování návrhu územního lánu nebyl pasivní a podal rozsáhlou námitku. S tou se magistrát města Brně jakožto pořizovatel nebyl schopen vypořádat a právě kvůli nedostatečnému odůvodnění zásahu do vlastnického práva byla část nového brněnského územního plánu zrušena.
Nejvyšší správní soud se zabýval dalším územním plánem a řešil vztah jednotlivých regulativů v územním plánu z hlediska jejich obecnosti a speciality. Šlo o incidenční přezkum.
Setkáváme se s tím, že obce do územního plánu napíšou, že v té a v té lokalitě, bude vybudována pozemní komunikace pro zajištění dopravní obsluhy. Vymezí koridor pro tuto komunikaci, ale už zapomenou na to, aby zajistily realizovatelnost tohoto řešení skrze vymezení veřejně prospěšného opatření spojené s možností vyvlastnění. To je nesprávný postup, neboť v případě nesouhlasu některého vlastníka, nebude nikdy možné komunikaci postavit. Navíc jsou nepřiměřeně omezeni vlastníci, jejich pozemky jsou vymezením pozemní komunikace zatíženy.
Obce často v územních plánech nastavují nejrůznější podmínky pro výstavbu. Jednou z těch typických je požadavek na vybudování kanalizačního řadu pro jednotlivé lokality ještě před tím, než se v nich budou moci realizovat rodinné domy. Pro vlastníky je tato podmíněnost výstavby nepříjemná, protože neví, kdy dojde k jejímu splnění. Nejvyšší správní soud řekl, že to nevadí.
Nejvyšší správní soud vydal další rozsudek, ze kterého vyplývá návod pro obce, jak zdůvodnit vybrané řešení v územním plánu (věc se ale přímo územního plánu netýkala). Závěry, ke kterými soudci dospěli, by si skutečně měli vzít k srdci jak projektanti, tak pořizovatelé. Kvalitní odůvodnění územně plánovací dokumentace je totiž klíčem pro to, aby obec uspěla v případném soudním sporu.
Lidé si mnohdy neuvědomují, že stavět v rozporu s územním plánem se doopravdy nemusí vyplatit. Někdy to vede až ke zbourání vysněného „baráčku“. A žádný nářek nad tím, že jde o váš domov, vás nespasí. Je vždycky dobré si zkontrolovat územní plán a když vám nevyhovuje, pokusit se ho změnit legální cestou. Nejvyšší správní soud to dnes znovu potvrdil.
Nejvyšší správní soud řešil další územní plán, který odmítl zařadit jeden lesní pozemek do zastavitelné plochy pro individuální rekreaci, což po něm žádal chtěl dotčený orgán ve svém stanovisku. Dotčení vlastníci, kteří nakonec u NSS uspěli, tvrdili, že byli diskriminováni, neboť ostatní podobné pozemky mezi zastavitelné zařazeny byly.