K Nejvyššímu správnímu soudu se dostala zajímavá věc týkající se územní samosprávy. Šlo o jedno usnesení Rady hl. m. Prahy, kterým bylo schváleno uzavření dodatků k nájemním smlouvám a výpovědi z nájemních smluv uzavřených v minulosti mezi městem a jedním eseróčkem. Věc se nejprve dostala k městskému soudu, který žalobu odmítl a následně k NSS, který kasaci zamítl. Rozhodnutí soudů jsou zajímavá kupř. s ohledem na možnost přezkumu usnesení orgánů obce, kterými byly schváleny soukromoprávní smlouvy s investory o rozvoji území, ve správním soudnictví.
Adaptační opatření se v posledních letech stávají pravidelným tématem seminářů, konferencí nebo publikací. Stále častěji se totiž setkáváme s přímými dopady změn klimatu, ať už jde o dlouhotrvající sucha, nebo naopak silné dešťové srážky, které způsobují lokální povodně. Zažíváme vlny obrovských veder, která ohrožují na zdraví starší nebo nemocné lidi, nebo také vichřice. Ať už jsou příčiny tohoto stavu jakékoli, města i obce se musí chtě nechtě s těmito negativními jevy potýkat a hledat řešení, jak pomoci svým obyvatelům. Jedním z nich je vytváření vhodných adaptačních opatření s cílem přizpůsobit se dopadům změn klimatu.
Dotaz: Naše obec vybudovala novou kanalizaci a chtěla by zavést poplatek za zhodnocení stavebního pozemku. Můžeme jej zavést i pro pozemky, které jsou podle územního plánu v zastavitelných plochách, ale doteď nejsou zastavěny a jde podle katastru o ornou půdu?
Představme si jednu středočeskou obec, říkejme jí třeba Dobré Bydlo. Postihl ji tejný osud jako většinu vesnic okolo Prahy nebo jiných velkých měst – z kdysi malé dědiny se stalo skoro město, noví obyvatelé zatěžují infrastrukturu a přáli by si, aby měli veškerý komfort, na který byli zvyklí v bytě. Očekávají samozřejmě, že bude bez problémů fungovat vodovod i kanalizace. V Dobrém Bydle kanalizaci mají už řadu let, ale podle územního plánu existují další doposud pouze zastavitelné lokality, kde mají vyrůst desítky dalších a dalších domů – kanalizace i vodovod ale chybí a je třeba je tam přivést. Co a jak může obec v takové situaci udělat a zda pro […]
Z nejnovější judikatury Nejvyššího správního soudu jsme dnes vybrali rozsudek, který se týká místního referenda, což bude před nadcházejícími komunálními volbami jistě zajímavé téma. Referendum se mělo konat o tom, jestli v obci mají či nemají být větrné elektrárny.
Dnes jsme pro vás z judikatury správních soudů vybrali jeden zajímavý rozsudek Městského soudu v Praze, který se týká plánovacích smluv o financování veřejné infrastruktury potřebné pro realizaci konkrétních stavebních projektů. O co šlo?
V posledních dnech české soudy vydaly dva zajímavé rozsudky, ze kterých lze dovodit možnost obce jako společenství občanů bránit se proti lockdownům, sociálním problémům, neutěšeně vysoké inflaci, zvýhodňování skupin zahraničních obyvatel nebo nedostatku plynu a ohrožení fungování kritické infrastruktury. Domnívám se, že stejně jako obec Svatý Jan pod Skalou nebo Hrazany by se starostové jiných municipalit neměli bát vystoupit a aktivně se snažit ochránit svoje lidi, území a rozpočet.
S potěšením oznamujeme, že nám brzy vyjde nová kniha shrnující naše několikaleté zkušenosti nejen s územním plánováním, ale zejména s náhradami škod investorům za změny v území. Věříme, že starostkám, starostům i všem zastupitelům pomůže při jejich nelehké práci.
Městský soud v Praze rozhodl po několikaleté anabázi, že obce a města musí umožnit osobám, které prokáží právní zájem, nahlížení do spisu k pořizovanému územnímu plánu. Jednalo se o spor vlastníka nemovitosti s Magistrátem hlavního města Prahy, který se urputně brání přístupu do spisu o pořizování Metropolitního plánu. (Soud řešil rozhodnutí ministerstva pro místní rozvoj o odvolání proti rozhodnutí Magistrátu).
Zákon č. 183/2006 Sb., stavební zákon na několika místech týkajících se územního plánování operuje s termíny pořizovatel a projektant. Jaký je mezi nimi rozdíl a jaké postavení má vůči těmto dvěma subjektům obec, která územní plán vydává?