Nejvyšší správní soud se vyjadřoval k celkem častému problému – doložení souhlasu vlastníka pozemku, který je zapotřebí k realizaci záměru. V konkrétním případě šlo o to, že stavebník neměl na svém pozemku možnost zajistit dostatek parkovacích míst, a tak toto místo pro parkování získal od jiného vlastníka. Městský sodu v Praze po úřadu chtěl, aby si dostatečně prověřil, že skutečně bude možno parkovací místa vybudovat a žádal, aby toto bylo doloženo nájemní smlouvou. NSS mu rozsudek zrušil.
V našich článcích obvykle zdůrazňujeme význam kvalitního územního plánu. Ten může nastavit vhodná pravidla a podmínky pro výstavbu na území obce. Opomíjenou možností, kterou samosprávy mají, je ale také účast v řízení před stavebním úřadem. Podle nového stavebního zákona je obec účastníkem řízení o povolení záměru, je ale potřeba sledovat doručovanou poštu a včas reagovat.
Naše advokátní kancelář uspěla u soudu ve sporu o opatření obecné povahy – stanovení místní úpravy provozu na místní komunikace vydané sousedním velkým městem. To se neobtěžovalo zveřejnit návrh daného opatření na úřední desce dotčené obce, ačkoliv právě území našeho klienta mělo sloužit jako výjezd pro motorová vozidla z nově schváleného jednosměrného provozu.
V rozsudku, který byl vyhlášen na začátku července, se Nejvyšší soud zabýval otázkou, zda i územní samosprávné celky mohou po státu vymáhat újmu způsobenou nesprávným úředním postupem či nezákonným rozhodnutím. Můžeme hned prozradit, že ministerstvo spravedlnosti se svým dovoláním neuspělo.
Nejvyšší správní soud rozhodoval o podnětu na pořízení změny územního plánu. V rámci toho se vyjádřil k potřebě odůvodňovat usnesení zastupitelstva. Vzhledem k tomu, že v této otázce bývají obce dosti laxní, dovolíme si blíže popsat, co k tomu NSS uvedl.
Na začátku ledna 2024 nabyla účinnosti novela zákona o obcích č. 418/2023 Sb., která pro distanční konání zastupitelstva stanovuje určité podmínky. Tou hlavní je, že je potřeba, aby distanční konání zastupitelstva výslovně umožňoval jednací řád zastupitelstva a aby současně stanovil konkrétní podmínky pro jeho realizaci. Ministerstvo vnitra nyní zveřejnilo metodiku k této novele.
Otázka: Jsem zastupitel. Pokud se vím, že se nebudu moci účastnit zasedání zastupitelstva osobně, musí mi bát umožněna účast distančním způsobem?
Ústavní soud se opět zabýval obecně závaznou vyhláškou, tentokrát šlo o obec Tchořovice, která se pokusila zavést místní poplatek za obecní systém odpadového hospodářství. Výše poplatku přitom činila 700 Kč za jeden rok a obec přiznala těm, kdo mají v obci nahlášen trvalý pobyt, úlevu na poplatku ve výši 200 Kč (pro každou osobu, jež se v obci přihlásila a měla mezi 1-79 lety). To vadilo ministerstvu vnitra, které nelenilo a jak je jeho dobrým zvykem, obec pohnalo k soudu na brněnské Joštově ulici.
Už od dob pandemie covidu se uznávalo, že je možné, aby se zastupitelé účastnili zasedání zastupitelstva prostřednictvím videokonference. Vycházelo se z toho, že zákon o obcích stanoví pro usnášeníschopnost povinnost přítomnosti zastupitele v reálném čase (s možností sledovat průběh zasedání a reagovat na něj) bez nutnost osobní přítomnosti na místě, kde se zasedání koná. Konání zasedání prostřednictvím videokonference si tak řada samospráv v uvedeném období již vyzkoušela.
Od počátku roku 2024 je účinná novela zákona o obcích, která kromě dalších změn přináší výslovnou možnost, aby zasedání rady i zastupitelstva obce mohlo být konáno distanční formou. Jedná se o příležitost pro obce i města, aby ve svých jednacích řádech tuto možnost konání zasedání upravily a rozšířily možnosti konání usnášeníschopného zastupitelstva i např. v období letních prázdnin. Vedle toho lze za žádoucí označit zakotvení možnosti účasti zastupitele, který je nemocný či se z důležitých důvodů nemůže v daném termínu zdržovat v místě zasedání, alespoň „na dálku“.