Obce, které mají vydané stavební uzávěry pořizované ještě za účinnosti starého stavebního zákona (č. 183/2006), mají již jen necelé 3 měsíce na to, aby stavební uzávěry nechaly prověřit způsobem, který požaduje nový stavební zákon. Co se stane, pokud tak neučiní?
Krajský soud v Praze se vyjádřil k zajímavé otázce – použitelnosti stanoviska dotčeného orgánu, které tento vydal k předchozí územně plánovací dokumentaci. Jak soudci tuto věc zhodnotili?
Krajský soud v Brně se vyjadřoval k tomu, co to je a není podstatná úprava územního plánu. Jeden pozemek byl zařazen do ploch veřejných prostranství PU, vlastník s tím nesouhlasil a po veřejném projednání došlo k této změně: část pozemku byla ponechána v plochách veřejných prostranství (PU) a část byla zařazena do ploch dopravní infrastruktury (DS). Krajský soud dospěl k závěru, že nešlo o podstatnou úpravu. Z jakých důvodů?
Městský soud v Praze rozhodoval o změně Územního plánu hl. m. Prahy, která vymezovala novou zastavitelnou plochu pro bydlení namísto zeleně. Praha tento postup odůvodnila zvýšenou poptávkou po bydlení. Dotčení sousedé, kteří proti změně brojili, namítali, že dle jejich názoru je v okolí řada ploch pro bydlení, zato zeleně je ve městě málo. Soud jim dal za pravdu (i přes jejich pasivitu v průběhu pořizování změny) a opatření obecné povahy zrušil.
Nejvyšší správní soud se v nedávném rozsudku zabýval přezkumem opatření, které stanovilo místní úpravu provozu na pozemní komunikaci most Barikádníků, V Holešovičkách, Povltavská, Nová Povltavská v podobě dopravního značení a zařízení. Opatření napadal dotčený vlastník a spolek. Městský soud návrh zamítnul, ale NSS jeho rozsudek změnil a návrhu sám vyhověl.
Krajský soud se v rozsudku ze začátku března zabýval návrhem obce, která napadala opatření obecné povahy krajského úřadu, jímž se ruší dopravní značení – přechod pro chodce. Krajský úřad jako důvod zrušení uváděl nebezpečnost stávajícího přechodu. Obec, na jejímž území se značení nacházelo, s tím nesouhlasila a namítala, že výsledný stav bude ještě horší.
V některých opatřeních obecné povahy pořizovaných podle zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon (nový stavební zákon) se lze v praxi setkat s větou zhruba tohoto znění: „Toto opatření obecné povahy nabývá účinnosti dle § 173 odst. 1 správního řádu patnáctým dnem po dni vyvěšení veřejné vyhlášky oznamující její vydání.“ Je to ale správně? Podle našeho názoru ne, protože nový stavební zákon jednoduše řeší doručování jinak, než tomu bylo dříve.
V naší advokátní kanceláři se mimo jiné zabýváme pomocí obcím v situacích, kdy se některý z vlastníků pozemků obrátí na soud kvůli nesouhlas s územním plánem. Díky tomu se můžeme pochlubit dalším úspěchem. Tentokrát jsme pomohli udržet územní plán jedné samosprávě z jihu Moravy. V rozsudku Krajského soudu v Brně se najde několik zajímavých pasáží, protože hlavní argumentační linie se týkala venkovského charakteru zástavby. Soud se zabýval i tím, jestli byli vlastníci dost aktivní a snažili se stavět. Dospěl k závěru, že ne.
Prezentaci Venduly Zahumenské ze semináře Územní plány v soudní síni najdete ke stažení zde.
Prezentaci Venduly Zahumenské ze semináře Stavební uzávěry najdete ke stažení zde.