Jednou z nepříjemností spojených s veřejnoprávní plánovací smlouvou, kterou obce uzavírají se stavebníky, pokud chtějí řešit budování potřebné veřejné infrastruktury, je fakt, že se na veřejnoprávní smlouvy nevztahuje řada ustanovení občanského zákoníku.
Otázka: Pokud jako podklad pro změnu územního plánu je vypracovaná územní studie a bude se jednat o pořízení ÚP s regulačními prvky – jakým způsobem během samotného pořizovacího procesu změny územního plánu se tato územní studie do procesu promítne? Bude se v nějaké fázi zasílat dotčeným orgánům?
Otázka: Jako pořizovatel územního plánu dle nového stavebního zákona jsem obdržela žádost o změnu ÚP, dvě stanoviska krajského úřadu a návrh zadání dle § 109 odst. 3 stavebního zákona, jde tedy o tzv. kvalifikovaný podnět. Tuto žádost předložím zastupitelstvu na jeho nejbližším jednání – je potřeba k tomu psát stanovisko pořizovatele?
Otázka: Podle jakého paragrafu dle nového stavebního zákona se žádá o závěrečné stanovisko nadřízený orgán po proběhlém veřejném projednání? A vydává se vůbec?
V dubnu 2025 vstoupila v účinnost novela zákona o zadávání veřejných zakázek (ZZVZ). Zajímavé je, že během projednávání tohoto zákona v Poslanecké sněmovně načetla paní poslankyně Olšáková pozměňovací návrh se týkal vztahu veřejných zakázek a plánovacích smluv. Nakonec se sice součástí ZZVZ nestal, ale do budoucna by se o tomto řešení rozhodně uvažovat mělo. Vztah plánovacích smluv a veřejných zakázek je dnes totiž nevyjasněný a může se jednat o potenciální neuralgický bod vyjednávání s investory.
Nový stavební zákon stále rozděluje dvě fáze pořizování územně plánovací dokumentace – společné jednání o návrhu zejména s dotčenými orgány a veřejné projednání návrhu s veřejností. Jak na sebe tyto dvě fáze navazují a je skutečně možné sloučit veřejné projednání se společným jednáním?
Nový stavební zákon je v řadě otázek dost ošemetný a nejasný, což v praxi může dělat problémy. Jedním z náročnějších úkolů je určit den konání veřejného projednání ve vztahu k okamžiku vyvěšení veřejné vyhlášky, skrze kterou je oznámeno.
Nový stavební zákon, stejně jako jeho předchůdce, umožňuje obcím, aby uzavřely smlouvu s „létajícím“ pořizovatelem, čímž se i z úřadu malé samosprávy stane pořizovatel územního plánu nebo stavební uzávěry či územní studie. Má to řadu výhod.
Jestli byste chtěli mít dobrý územní plán, ale pořád máte nezodpovězené otázky ohledně rizika placení náhrad vlastníkům, pak právě teď čtete ten správný manuál od odborníků, kteří tématu skutečně rozumějí. Smlouvám s investory, územním plánům a náhradám za jejich změny se v naší advokátní kanceláři věnujeme řadu let. Díky tomu máme unikátní zkušenosti. Rozhodli jsme se o ně podělit a dát dohromady alespoň 100 otázek a odpovědí k tématu náhrady škody a územního plánování. Postupně je budeme zveřejňovat v jednotlivých dílech publikace „Náhrady investorům za změnu územního plánu ve 100 otázkách a odpovědích“.
Jestli byste chtěli mít dobrý územní plán, ale pořád máte nezodpovězené otázky ohledně rizika placení náhrad vlastníkům, pak právě teď čtete ten správný manuál od odborníků, kteří tématu skutečně rozumějí. Smlouvám s investory, územním plánům a náhradám za jejich změny se v naší advokátní kanceláři věnujeme řadu let. Díky tomu máme unikátní zkušenosti. Rozhodli jsme se o ně podělit a dát dohromady alespoň 100 otázek a odpovědí k tématu náhrady škody a územního plánování. Postupně je budeme zveřejňovat v jednotlivých dílech publikace „Náhrady investorům za změnu územního plánu ve 100 otázkách a odpovědích“.