Otázka: Vlastník pozemků po zastupitelích požaduje, aby zrušili část územního plánu, která se týká jeho pozemků. Obec s tím, že je třeba územní plán změnit, souhlasí, ale myslíme si, že nemůžeme takto rušit územní plán. Je to tak?
Otázka: Pořizuje se zadání při zkráceném postupu změny územního plánu?
Otázka č. 50: Může obec změnou územního plánu vymezit nové plochy pro výstavbu, i když ty stávající ještě nejsou zastavěné?
Otázka: Je pořizovatel územního plánu vázán smlouvou s investorem?
Náhrady za změny územních plánů jsou noční můrou obcí a měst, mnohdy ale zbytečně, často jde ze strany investorů jen o plané výhružky. Přesto se tu a tam nějaká věc k soudům dostane. V dubnu 2021 tak dostal nejvyšší soud možnost rozhodovat o tom, od kterého okamžiku běží lhůty pro uplatnění nároku na náhradu za změnu územního plánu.
Otázka: Jak se postupuje při rychlozměně územního plánu?
V září 2019 se Nejvyšší soud zabýval zajímavou kauzou náhrady škody za změnu územního plánu. Developer Košířské výhledy chtěl po hlavním městě, aby mu zaplatilo přes 38 milionů korun za nevydařenou investici. Developer chtěl v Praze stavět, za tím účelem uzavřel s jiným investorem smlouvu o cesi práv vyplývajících ze smlouvy o smlouvě budoucí – kupní uzavřené s vlastníky pozemku.
Roky 2020 a 2021 byly úrodné na rozhodování soudů o náhradách investorům za změny územních plánů. Nejen Nejvyšší soud, ale i ten Ústavní vydal několik důležitých rozhodnutí. Dovolujeme si vás informovat o těch nejdůležitějších novinkách.
Před několika dny zveřejnil Nejvyšší správní soud další rozhodnutí týkající se územního plánu, kterým město Zábřeh zasáhlo do vlastnického práva společnosti Wanemi. Proč město svůj územní plán neobhájilo, přiblížíme v tomto článku.
V územní plánování vystupuje řada aktérů. Hlavní je samozřejmě pořizovatel a obec, o jejíž územní plán jde. Zapojit se mohou také občané, kteří podávají připomínky, a vlastníci pozemků; ti mohou dokonce v rámci veřejného projednání uplatňovat námitky (o těch musí zastupitelé rozhodnout a svoje rozhodnutí odůvodnit). Významnou roli hrají také dotčené orgány, jejichž hlavním úkolem je pohlídat, aby územní plán nebyl v rozporu s veřejnými zájmy. To vyplývá nejen z právních předpisů. Ale také z judikatury: „Úkolem dotčených orgánů v rámci procesu přijímání územního plánu či jeho změny je střežit veřejný zájem, k jehož ochraně jsou zmocněny. Ve svých stanoviscích tedy neposuzují, zda je navrhovaná změna územního plánu ve veřejném zájmu, ale zda s veřejným zájmem, který […]