Nový Územní plán hl. m. Prahy, známý jako Metropolitní plán (dále jen „MP“) předurčí podobu výstavby v Praze na desítky let. Proto je třeba prověřit, co se má stavět v sousedství nebo co se stane právě s Vaším pozemkem. MP už prošel společným jednáním a prvním veřejným projednáním. Nyní probíhá opakované veřejné projednání. Právě během něj mohou vlastníci nemovitostí nebo spolky a občané uplatňovat námitky a připomínky. Jak ale na to?
Krajský soud v Praze potvrdil, že není možné „technicky“ upravovat úplné znění územního plánu a tím v podstatě měnit regulaci pozemků.
Dlouho nebylo jasné, jak se má postupovat v případě, že stavebník chce stavět na pozemku, který se zčásti nachází v ploše pro bydlení a zčásti v ploše dejme tomu pro veřejná prostranství nebo zeleň a bez využití té části, která je mimo plochy bydlení, není záměr schopen splnit maximální míru zastavění pozemku. Teď konečně existuje alespoň názor Krajského soudu v Praze.
V rozsudku ze srpna 2025 se Krajský soud v Plzni zabýval návrhem na zrušení stavební uzávěry, kterou vydala rada obce v roce 2023 (ještě podle starého stavebního zákona). Soud navrhovateli nevyhověl (s výjimkou konstatování, že uzávěra nemůže zakázat dělení a scelování pozemků). Soudci se naopak kriticky vyjádřili k tomu, že návrh vlastníka (byl obecný a nekonkrétní.
Nejvyšší správní soud rozhodoval o případu, kdy jeden člověk nesouhlasil s výstavbou rodinného domu svého souseda. Uvedl řadu argumentů, z nichž mnoha soudy nepopřály sluchu, ale přeci jen se nespokojenému žalobci podařilo docílit toho, že NSS vrátil rozsudek Městskému soudu v Praze. Důvodem bylo nedodržení požadavků na ochranu lesa.
Pořizovatele a obce může potěšit zpráva, že se MMR ve spolupráci s Ústavem územního rozvoje konečně vyjádřilo k problému konání společného jednání a veřejného projednání návrhu územně plánovací dokumentace v jeden den.
Územní plány často používají poměrně volné regulativy (někdy to ani jinak nejde), což bohužel umožňuje stavebníkům a úřadům přicházet s nejrůznějšími kreativními výklady. Nejinak tomu bylo v případu, který řešil Nejvyšší správní soud. Stavební úřad dovolil jedné společnosti, aby postavila parkoviště pro své zaměstnance zčásti na ploše označené územním plánu jako „plocha bydlení – hromadné“, v rámci které bylo přípustné budovat související dopravní infrastrukturu. Parkoviště ale sloužilo výrobnímu závodu stojícímu v ploše smíšené výrobní.
Nejvyšší správní soud se dnes vyjadřoval k zajímavé právní otázce. Konkrétně šlo o to, zda je příkazní smlouva s pořizovatelem absolutně neplatná, protože ji schválilo zastupitelstvo namísto rady, o jejíž vyhrazenou pravomoc jde. NSS nad takovou prkotinou mávl rukou, vůbec to nevadí, vyhrazená pravomoc sem, vyhrazená pravomoc tam, všechno jedno. Už asi neplatí vůbec žádná pravidla, hlavně, když se to tak nějak „zašudlí“.
Nejvyšší správní soud dnes rozhodoval o jednom územním plánu, který umožňoval novou bytovou výstavbu. Sousední vlastníci si mj. stěžovali na to, že dojde ke zvýšení dopravní zátěže. Právě na tomto argumentu NSS rozsudek KS zrušil a vrátil mu věc k novému řízení.
Pořizovatelé se stále dostávají kvůli nepromyšlenosti nového stavebního zákona do značně svízelných situací. Jednou z nich je otázka, jestli je nebo není třeba získat k návrhu územního plánu po veřejném projednání vedeném už podle nového stavebního zákona stanovisko nadřízeného orgánu územního plánování podle § 101 stavebního zákona.