Nejvyšší správní soud se dnes vyjadřoval k zajímavé právní otázce. Konkrétně šlo o to, zda je příkazní smlouva s pořizovatelem absolutně neplatná, protože ji schválilo zastupitelstvo namísto rady, o jejíž vyhrazenou pravomoc jde. NSS nad takovou prkotinou mávl rukou, vůbec to nevadí, vyhrazená pravomoc sem, vyhrazená pravomoc tam, všechno jedno. Už asi neplatí vůbec žádná pravidla, hlavně, když se to tak nějak „zašudlí“.
Pořizovatelé se stále dostávají kvůli nepromyšlenosti nového stavebního zákona do značně svízelných situací. Jednou z nich je otázka, jestli je nebo není třeba získat k návrhu územního plánu po veřejném projednání vedeném už podle nového stavebního zákona stanovisko nadřízeného orgánu územního plánování podle § 101 stavebního zákona.
Otázka: Jako pořizovatel územního plánu dle nového stavebního zákona jsem obdržela žádost o změnu ÚP, dvě stanoviska krajského úřadu a návrh zadání dle § 109 odst. 3 stavebního zákona, jde tedy o tzv. kvalifikovaný podnět. Tuto žádost předložím zastupitelstvu na jeho nejbližším jednání – je potřeba k tomu psát stanovisko pořizovatele?
Ministerstvo pro místní rozvoj zpracovalo důležité metodické sdělení nazvané „Postup zahájení pořizování změny územního plánu“. Obce by měly zpozornět a důkladně si návod přečíst, protože se postup liší od předchozího stavebního zákona a hrozí, že snadno dojde k vážným procesním chybám – zejména se může stát, že o pořízení změny územního plánu nebude rozhodnuto řádně.
Nový stavební zákon, stejně jako jeho předchůdce, umožňuje obcím, aby uzavřely smlouvu s „létajícím“ pořizovatelem, čímž se i z úřadu malé samosprávy stane pořizovatel územního plánu nebo stavební uzávěry či územní studie. Má to řadu výhod.
Když obec přijímá změnu územního plánu nebo když dojde ke zrušení části územně plánovací dokumentace, je nutné, aby pořizovatel zajistil zpracování úplného znění územního plánu. Tím se rozumí podle § 57 odst. 1 zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon (dále jen „stavební zákon“) účinné znění územně plánovací dokumentace se zapracovanými pozdějšími změnami. Úplné znění musí být zpracováno v elektronické verzi a v jednotném standardu a musí mít textovou a grafickou část. Úplné znění také musí být opatřeno záznamem o účinnosti se stanovenými náležitostmi podle § 57 odst. 4 stavebního zákona.
To, jak mají vypadat veřejné vyhlášky, které se během procesu územního plánování ocitají na úředních deskách, je tu a tam předmětem soudního sporu. Nový stavební zákon situaci ještě zkomplikuje, protože kombinuje zveřejňování v Národním geoportálu územního plánování s doručováním informací veřejnou vyhláškou pořizovatele. Pojďme se proto podívat na to, co k veřejné vyhlášce říká soud.
Novým článkem pokračujeme v naší minisérii věnované plánovacím smlouvám podle nového stavebního zákona. Tentokrát se zaměříme na rizika spojená se soudním přezkumem územně plánovací dokumentace vydané v podobě podle smluvních požadavků stavebníka.
Otázka: Kdo hradí náklady na pořízení územní studie, když je tato územní studie podmínkou pro rozhodování v území podle územního plánu?
Otázka: Obec vydala územní plán s podmínkou pořízení územní studie do 6 let od nabytí účinnosti územního plánu s tím, že chce záměr co nejvíce oddálit. Kdy musí obec začít pořizovat studii? Musí začít hned, jakmile budou vlastníci pozemků požadovat, nebo má čas a musí si jen hlídat, aby neutekla lhůta a podmínka nakonec neodpadla? Nebo vlastně studii nemusí začít nikdy a po 6 letech podmínka propadne? Bude za tento “zdržovací” postup obec postižitelná?