Nejvyšší správní soud se vyjádřil k tomu, jak se má řešit vliv záměru na nárůst dopravy. Závěry jsou jistě použitelné i pro odůvodňování připomínek dotčených sousedů během územního plánování, během kterého se celkem často objevují stížnosti v podobném duchu.
Už mnohokrát jsme psali o tom, že vlastníci nemovitostí, kteří si nehlídají územní plán a nepodají včas připomínky k jeho změně, mají prostě smůlu a téměř nikdy se nedomůžou soudního přezkumu. Opět to potvrdil NSS. My jen připomínáme, že nový stavební zákon je na vlastníky ještě přísnější. Doporučujeme tedy všem, kterým na nemovitostech záleží, aby se bránili včas a pořádně. Laicky napsané připomínky jsou totiž častokrát na tak obecné úrovni, že to vyjde nastejno, jako kdyby nebyly podány žádné.
Nejvyšší správní soud se zabýval další stavební uzávěrou, konkrétně pak tím, jaký rozsah omezení stavební činnosti je ještě přípustný. Předesíláme, že se soudci opět postavili za obec, což ukazuje, že vydávání dobře promyšlených a odůvodněných stavebních uzávěr není vůbec špatný nápad.
V městě Boží Dar se rozhořel spor o konání místního referenda, který skončil až u NSS, a to prohrou samosprávy. Soud opět potvrdil, že se může konat referendum i o územním plánu.
Nejvyšší správní soud zrušil „územně plánovací“ rozsudek KS Praha, o kterém jsme psali. Nelíbilo se mu, že krajští soudci byli na obec moc přísní, pokud jde o požadavky na kvalitu odůvodnění územního plánu.
Nejvyšší správní soud řešil opět Územní plán Prahy a zopakoval svůj přísný pohled na náležitosti veřejné vyhlášky. Pořizovatelé by si na to měli dávat opravdu pozor, aby neohrozili územně plánovací dokumentaci nezákonností, která povede k jejímu zrušení. Závěry NSS se sice týkají Prahy a jejích specifik (velké množství pořizovaných změn), ale svoji roli mohou sehrát i u menší obce. Jednoduše platí, že když je možné se s poměrně malým úsilím vyhnout velkým problémům, není důvod tak neučinit.
Nejvyšší správní soud řešil změnu Územního plánu Prahy, která ze soukromého pozemku s funkčním využitím všeobecné smíšené území udělala plochu veřejného vybavení určenou pro výstavbu veřejně prospěšné stavby – školy. U části sousedních pozemků došlo k novému vymezení zastavitelné plochy. Důležité je zdůraznit, že navrhovatelka byla v průběhu pořizování předmětné změny tzv. pasivní vlastnicí.
Vymezování územního systému ekologické stability v územních plánech není z právního hlediska vůbec jednoduchá disciplína, zejména pak ne v kontextu nejnovější judikatury Nejvyššího správního soudu. Ten totiž naznačil, že územní plán musí vycházet z plánu ÚSES, jinak nemůže lokální biokoridory a biocentra vymezit.
Nejvyšší správní soud se včera zabýval velmi důležitou otázkou: Může stavební uzávěra trvat i déle než šest let? Ve stručnosti lze shrnout, že to v některých situacích NSS vůbec nevadí.
Nejvyšší správní soud se vyjadřoval k tomu, jakým způsobem musí být v připomínce (dříve v námitce) označeny pozemky, kterých se připomínka týká. Vedle toho se soudci zabývali i námitkami proti systému ekologické stability, které podle pořizovatele byly příliš obecné, takže se jimi v podstatě nezabýval.