Nejvyšší správní soud rozhodoval o tom, jakým způsobem se posuzují v řízeních před stavebním úřadem tzv. sousedské imise – zastínění, hluk, vibrace, zápach a podobně. Žalobci, kterým nevyhověl magistrát hl. m. Prahy, ani Městský soud v Praze uplatnili v řízení zajímavou námitku – ztrátu solárních zisků. Protože se jedná o věc nepříliš obvyklou, stojí za to se podívat na to, co k tomuto tématu v rámci řešení případu padlo za argumenty.
Otázka: Je možné veřejnoprávní smlouvu změnit nebo vypovědět? Musí pro to mít správní orgán nějaký důvod?
Krajský soud v Ostravě – pobočka Olomouc vydal před časem zvláštní rozhodnutí, když nepřipustil aktivní procesní legitimaci lokálně působícího ekologického spolku k podání návrhu na zrušení části územního plánu. Ve věci přitom šlo o vynímání cenných zemědělských půd ze ZPF a chybějící ochranu před změnami klimatu. Spolek jsme zastupovali u Nejvyššího správního soudu a máme radost, že náš klient uspěl. Věc se nyní vrací zpět do Olomouce.
Otázka: Jaký má následek, když orgán nakonec veřejnoprávní smlouvu s fyzickou nebo právnickou osobou neuzavře? Musí pak rozhodnout nebo jak se dál postupuje?
Otázka: Jsou si orgán a fyzická nebo právnická osoba jako druhá strana veřejnoprávní smlouvy rovny?
Otázka: Jak se řeší soukromoprávní spory vyplývající z veřejnoprávní smlouvy?
Nejvyšší správní soud na konci dubna 2023 potvrdil již správními soudy dříve vyslovený názor, že v řízení o odvodu za porušení rozpočtové kázně není odvolací orgán vázán zásadou zákazu reformace in peius a může tedy rozhodnout v neprospěch účastníka a odvod i zvýšit. Je ale dobré vědět, že odvolací orgán musí splnit určité náležitosti, aby jeho postup obstál.
Nejvyšší správní soud řešil případ pražského spolku, který brojil proti jednomu záměru. Ten měl být podle názoru spolku v rozporu s územním plánem.
Nejvyšší správní soud řešil zajímavou otázku týkající se souhlasu třetí osoby se změnou veřejnoprávní smlouvy. Vzhledem k tomu, že od účinnosti nového stavebního zákon budou mít veřejnoprávní povahu některé plánovací smlouvy uzavírané mezi obcí a investorem, kde bude v řadě případů souhlas třeba sousedního vlastníka zapotřebí, podívejme se na to, co si o věci NSS myslí.
V rozsudku z května 2021 se Nejvyšší správní soud zabýval otázkou, zda částku, která vznikla jako úrok z neoprávněného jednání správce daně (§ 254 daňového řádu, ve znění do 31. 12. 2020), pokud ji správce daně včas nepředepsal na osobní daňový účet, je třeba znovu úročit dle § 254 daňového řádu.