Otázka č. 50: Může obec změnou územního plánu vymezit nové plochy pro výstavbu, i když ty stávající ještě nejsou zastavěné?
Otázka: Je pořizovatel územního plánu vázán smlouvou s investorem?
Náhrady za změny územních plánů jsou noční můrou obcí a měst, mnohdy ale zbytečně, často jde ze strany investorů jen o plané výhružky. Přesto se tu a tam nějaká věc k soudům dostane. V dubnu 2021 tak dostal nejvyšší soud možnost rozhodovat o tom, od kterého okamžiku běží lhůty pro uplatnění nároku na náhradu za změnu územního plánu.
Otázka: Jak se postupuje při rychlozměně územního plánu?
V září 2019 se Nejvyšší soud zabýval zajímavou kauzou náhrady škody za změnu územního plánu. Developer Košířské výhledy chtěl po hlavním městě, aby mu zaplatilo přes 38 milionů korun za nevydařenou investici. Developer chtěl v Praze stavět, za tím účelem uzavřel s jiným investorem smlouvu o cesi práv vyplývajících ze smlouvy o smlouvě budoucí – kupní uzavřené s vlastníky pozemku.
Roky 2020 a 2021 byly úrodné na rozhodování soudů o náhradách investorům za změny územních plánů. Nejen Nejvyšší soud, ale i ten Ústavní vydal několik důležitých rozhodnutí. Dovolujeme si vás informovat o těch nejdůležitějších novinkách.
Před několika dny zveřejnil Nejvyšší správní soud další rozhodnutí týkající se územního plánu, kterým město Zábřeh zasáhlo do vlastnického práva společnosti Wanemi. Proč město svůj územní plán neobhájilo, přiblížíme v tomto článku.
V územní plánování vystupuje řada aktérů. Hlavní je samozřejmě pořizovatel a obec, o jejíž územní plán jde. Zapojit se mohou také občané, kteří podávají připomínky, a vlastníci pozemků; ti mohou dokonce v rámci veřejného projednání uplatňovat námitky (o těch musí zastupitelé rozhodnout a svoje rozhodnutí odůvodnit). Významnou roli hrají také dotčené orgány, jejichž hlavním úkolem je pohlídat, aby územní plán nebyl v rozporu s veřejnými zájmy. To vyplývá nejen z právních předpisů. Ale také z judikatury: „Úkolem dotčených orgánů v rámci procesu přijímání územního plánu či jeho změny je střežit veřejný zájem, k jehož ochraně jsou zmocněny. Ve svých stanoviscích tedy neposuzují, zda je navrhovaná změna územního plánu ve veřejném zájmu, ale zda s veřejným zájmem, který […]
Na první pohled se může zdát situace absurdní. Že by obec mohla napadnout u soudu svůj vlastní územní plán? To nedává smysl! Nebo ano? Připravili jsme podrobnou argumentaci, proč to možné je.
Obce v územním plánování nemají jednoduché postavení. Vystupují jednak jako pořizovatele územního plánu, kdy v přenesené působnosti plní roli orgánu státní správy. V samostatné působnosti mají úkoly dva. Jako orgán veřejné správy rozhodují o pořízení územního plánu, schvalují zadání a územní plán vydávají (k těmto hlavním činnostem pak přistupuje několik dalších). Nakonec, rovněž v samostatné působnosti, ale nikoli při výkonu veřejné správy, mohou připomínkovat územní plán sousední obce (a samozřejmě se vyjadřují i k územním plánům krajů) nebo dokonce i svůj vlastní územní plán. Proti vydaným územním plánům (a zásadám územního rozvoje) se mohou bránit „žalobami“.