Otázka: Jako pořizovatel územního plánu dle nového stavebního zákona jsem obdržela žádost o změnu ÚP, dvě stanoviska krajského úřadu a návrh zadání dle § 109 odst. 3 stavebního zákona, jde tedy o tzv. kvalifikovaný podnět. Tuto žádost předložím zastupitelstvu na jeho nejbližším jednání – je potřeba k tomu psát stanovisko pořizovatele?
Ministerstvo pro místní rozvoj zpracovalo důležité metodické sdělení nazvané „Postup zahájení pořizování změny územního plánu“. Obce by měly zpozornět a důkladně si návod přečíst, protože se postup liší od předchozího stavebního zákona a hrozí, že snadno dojde k vážným procesním chybám – zejména se může stát, že o pořízení změny územního plánu nebude rozhodnuto řádně.
Uspěli jsme ve složitém sporu, kdy jsme hájili právo vlastníka pozemku na to, aby obec změnou územního plánu vyplnila tzv. bílé místo v územním plánu, které vznikne, když dojde ke zrušení části dokumentace. Krajský soud v Českých Budějovicích konstatoval, že se obec svojí nečinností dopustila nezákonného zásahu. Soud rozhodoval napodruhé (nejprve soudci žalobu odmítli a museli jsme se obracet na NSS).
Obce se často brání doslova zuby nehty tomu, aby proběhlo referendum. Byť přípravný výbor splní všechny náležitosti, obce se zaklínají tím, že je referendum v nějakém ohledu rozporné se zákonem a odmítnou ho vyhlásit. To za ně musí udělat soudy. Jedna obec byla tak kreativní, že tvrdila, že referendum je v rozporu s povinnostmi obce vystupovat jako řádný hospodář, tedy by bylo rozporné s § 38 odst. 1 zákona o obcích.
Když obec přijímá změnu územního plánu nebo když dojde ke zrušení části územně plánovací dokumentace, je nutné, aby pořizovatel zajistil zpracování úplného znění územního plánu. Tím se rozumí podle § 57 odst. 1 zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon (dále jen „stavební zákon“) účinné znění územně plánovací dokumentace se zapracovanými pozdějšími změnami. Úplné znění musí být zpracováno v elektronické verzi a v jednotném standardu a musí mít textovou a grafickou část. Úplné znění také musí být opatřeno záznamem o účinnosti se stanovenými náležitostmi podle § 57 odst. 4 stavebního zákona.
Plánovací veřejnoprávní smlouvy podle zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon (stavební zákon) musí vždy schvalovat zastupitelstvo (§ 132 odst. 1 stavebního zákona). Děje se tak klasickým usnesením, kterým se schvalují i jiná právní jednání obce. Na základě takového usnesení ještě nedošlo k uzavření smlouvy, k tomu bude potřeba ještě dalšího navazujícího jednání starosty, který zastupuje obec navenek a projevuje její vůli. Tím teprve bude smlouva uzavřena.
Dostal se k nám velmi zajímavý dotaz, nad kterým by měly zbystřit všechny samosprávy i pořizovatelé. Zní takto: Co musí obec udělat, aby správně vydala (tedy nikoli oznámila) územně plánovací dokumentaci podle § 104 odst. 2 zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon? Stačí schválení usnesení zastupitelstva a předání schválené územně plánovací dokumentace pořizovateli? Nebo musí obec nejprve schválenou územně plánovací dokumentaci sama oznámit vlastní veřejnou vyhláškou na své úřední desce a teprve pak může pořizovatel vložit vše potřebné do Národního geoportálu územního plánování (zde odhlížíme od tzv. „bypass novely“) a zveřejnit vlastní vyhlášku oznamující předmětnou územně plánovací dokumentaci?
V poslední době se zdá, že to soudy začaly docela dost přehánět s benevolencí vůči obcím v oblasti územního plánování a stavebních uzávěr – dovolí jim (na úkor vlastníků) nejrůznější procesní nehoráznosti. Z aktuálního rozsudku Krajského soudu v Praze plyne, že se není třeba zalamovat ani s přípravou programu jednání zastupitelstva. Projednat zastupitelé mohou cokoliv je napadne v průběhu jednání, asi v rámci jakéhosi volného toku myšlenek. Bude zajímavé sledovat, kam až se dá v nerespektování zákonů zajít. Vzhledem k tomu, že se ale vlastníci dost často nebrání a mnohdy to nakonec vzdají a nechají si líbit kde co, bude k podobným zásahům do práv docházet asi pořád dokola.
Jeden opoziční zastupitel nebyl spokojený s omezováním času pro vystoupení v rámci zasedání zastupitelstva (omezení pro rozpravu na 2 minuty a pro dotazy, připomínky a podněty 1 minuta) a s vypínáním mikrofonu po uplynutí oné doby. Případem se zabýval Krajský soud v Českých Budějovicích, který dal onomu zastupiteli za pravdu a konstatoval, že došlo k nezákonnému zásahu.
V březnu jsme informovali o rozsudku Krajského soudu v Plzni, který dovodil, že pokud smlouvu o souhlasu se stavbou na obecním pozemku uzavře rada obce, je taková smlouva neplatná. A stejně tak je neplatná tehdy, pokud záměr smlouvu uzavřít nebyl v souladu s § 39 odst. 1 zákona o obcích předem zveřejněn. Nyní máme k dispozici aktuální stanovisko ministerstva vnitra, které výklad krajského soudu nepovažuje za obecně závazný a vymezuje se proti němu.