Otázka: Jaký má následek, když orgán nakonec veřejnoprávní smlouvu s fyzickou nebo právnickou osobou neuzavře? Musí pak rozhodnout nebo jak se dál postupuje?
Otázka: Jsou si orgán a fyzická nebo právnická osoba jako druhá strana veřejnoprávní smlouvy rovny?
Otázka: Co když třetí osoba nechce dát souhlas s veřejnoprávní smlouvou, která se jí týká? Jak se to bude řešit u plánovacích smluv?
Otázka: Jak se posuzuje ochrana práv nabytých v dobré víře u veřejnoprávní smlouvy?
Otázka: Jak se řeší soukromoprávní spory vyplývající z veřejnoprávní smlouvy?
Otázka: Je smlouva o dotaci veřejnoprávní nebo soukromoprávní smlouva?
Otázka: Do kdy je možné podat návrh na zrušení stavební uzávěry u soudu?
Otázka: Kdo bude řešit spory z plánovací smlouvy podle nového stavebního zákona?
Nejvyšší správní soud na konci dubna 2023 potvrdil již správními soudy dříve vyslovený názor, že v řízení o odvodu za porušení rozpočtové kázně není odvolací orgán vázán zásadou zákazu reformace in peius a může tedy rozhodnout v neprospěch účastníka a odvod i zvýšit. Je ale dobré vědět, že odvolací orgán musí splnit určité náležitosti, aby jeho postup obstál.
Nejvyšší správní soud řešil případ pražského spolku, který brojil proti jednomu záměru. Ten měl být podle názoru spolku v rozporu s územním plánem.