Nejvyšší správní soud se zabýval jedním mírně zmateným případem, který není třeba sáhodlouze popisovat. Z celého rozsudku je zajímavá v podstatě jen jedna věta. Ta by mohla posloužit řadě obcí, po nichž občané žádají budování pozemních komunikací k jejich domům.
Krajský úřad Olomouckého kraje přišel s poněkud absurdním výkladem právní úpravy plánovacích smluv. Úředníci z Hané totiž tvrdí, že i když smlouva se stavebníkem obsahuje závazky, které jsou považovány za veřejnoprávní a zmiňovány jako možný obsah plánovací smlouvy podle zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon, neznamená to ještě, že by se mělo jednat o veřejnoprávní smlouvu.
Nejvyšší správní soud se opět vyjadřoval k žalobě nespokojeného vlastníka, kterému se doopravdy nelíbilo, že kvůli památkové ochraně nemůže na svém domu nainstalovat více než deset fotovoltaických panelů. Majitel nemovitosti postavil svou argumentaci na tom, jak obrovský přínos by jeho FVE měly pro životní prostředí, ale úřady ani soudci mu to nespolknuli.
Nejvyšší správní soud se zabýval zajímavou otázkou – jaký je vztah stanoviska dotčeného orgánu k územnímu plánu a stanoviska ke konkrétnímu záměru.
Naše klientka byla v létě 2021 v důsledku covidových ochranných opatření nucena po návratu ze zahraničí strávit 5 dní v tak zvané samoizolaci. Zatím jsme uspěli alespoň s nárokem na omluvu.
Nejvyšší správní soud se ještě jednou zabýval místním referendem v obci Statenice. O jednom z rozhodnutí jsme už psali zde. NSS se napotřetí vyjadřoval k možnosti podat návrh na konání referenda elektronicky a k odvolatelnosti podpisu na podpisové listině.
V jednom městě se snažili zabránit konání místního referenda a tvrdili, že návrh má nedostatky, protože podpisová listina měla zjevnou vadu, neboť podpisové archy v době sběru podpisů neobsahovaly adresy členů přípravného výboru, adresy členů přípravného výboru byly na podpisových arších uvedeny formou razítka (které mohlo být připojeno až dodatečně). Soud ale řekl, že návrh nemá vady.