Krajský soud v Praze potvrdil, že není možné „technicky“ upravovat úplné znění územního plánu a tím v podstatě měnit regulaci pozemků.
Krajský soud v Brně řešil situaci, kdy jeden vlastník měl územní souhlas na vodovodní přípojku a domníval se, že takový souhlas chrání jeho legitimní očekávání, že v novém územním plánu nedojde ke změně způsobu využití jeho pozemku. Krajský soud jeho domněnku nepotvrdil.
Stavební zákon řeší to, co se stane po zrušení územně plánovací dokumentace nebo její části, v § 114. Bohužel, stejně jako mnoho jiných jeho ustanovení, ani toto není zrovna nejprecizněji formulováno a zasloužilo by si při některé novelizaci doladit.
Zastupitelstvo obce rozhoduje podle stavebního zákona nejen o pořízení územního plánu nebo jeho změny nebo o jejich vydání, ale také může v jakékoliv fázi procesu říct, že se proces pořizování ukončuje.
Mnoho obcí se bojí měnit územní plány tak, že by došlo ke zrušení nebo významnému omezení zastavitelnosti pozemků, i když by to v řadě situací bylo zapotřebí. Můžeme samozřejmě říct, že je chybou obce, že vymezila příliš mnoho zastavitelných ploch, ke kterým třeba chybí veřejná infrastruktura, a že si měla všechno dobře promyslet včas a že vlastnické právo má přednost před jinými zájmy. V některých případech se ale zastupitelé snaží napravit dávné chyby svých předchůdců z dob, kde se zase tolik nepřemýšlelo nad regulací výstavby anebo nad ochranou životního prostředí a nebylo třeba řešit dopady změny klimatu jako je sucho a nedostatek vody. Jsou zkrátka situace, kdy se musí k redukci zastavitelných ploch přistoupit.
Zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon přináší několik novinek do projednávání změn územního plánu. Už jsme psali o tom, jak se má správně zahájit proces pořizování změny. Tentokrát se zaměříme na to, jak se (ne)projednává návrh zadání změny územního plánu.
Zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon v § 109 odst. 1 písm. e) říká, že o změně územního plánu rozhoduje zastupitelstvo mj. z podnětu občana obce nebo osoby, která má vlastnická nebo jiná věcná práva k pozemku nebo stavbě na území obce. Co se myslí „jinými věcnými práva“?
Ministerstvo pro místní rozvoj zpracovalo důležité metodické sdělení nazvané „Postup zahájení pořizování změny územního plánu“. Obce by měly zpozornět a důkladně si návod přečíst, protože se postup liší od předchozího stavebního zákona a hrozí, že snadno dojde k vážným procesním chybám – zejména se může stát, že o pořízení změny územního plánu nebude rozhodnuto řádně.
Nový stavební zákon zavádí poměrně komplikovaný postup pořizování změny územního plánu z podnětu obce. Každopádně úplně prvním krokem ke změně je v jedničkových a dvojkových obcích rozhodnutí, zda bude pořizovatelem úřad územního plánování (hovorově „ORP“) nebo jestli si obec najde svého létajícího pořizovatele.
Jestli chcete mít dobrý územní plán, ale pořád máte nezodpovězené otázky, pak právě teď čtete ten správný manuál od odborníků, kteří tématu skutečně rozumějí. Smlouvám s investory a územním plánům se v naší advokátní kanceláři věnujeme řadu let.