Krajský soud v Brně zrušil část územního plánu jedné obce, protože požadoval, aby územní studie vymezila v rámci jedné plochy veřejné prostranství – park o minimální velikosti 0,7 ha a poměru stran 1:4 až 2:3. Důvody pro tento požadavek byly čistě estetické, nikoliv funkční, což soudu nestačilo.
Územní plány mnoha obcí trpí jednou nepříjemnou bolístkou – mnohdy nesmyslným nadužíváním institutu územní studie, jejichž pořízení podmiňuje výstavbu v jednotlivých zastavitelných plochách. V některých případech se proto stává, že územní studie se nezpracuje včas a někdy se dokonce obce pokouší podmínku obsaženou v územním plánu jeho změnou prodlužovat.
Vyhláška č. 157/2024 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a jednotném standardu stanoví v příloze č. 10 a 11 požadavky na strukturu standardizovaných jevů územního plánu v prostředí GIS a CAD. Jedním z těchto požadavků je stanovení přesného data, do kdy mají být splněny podmínky spočívající ve vydání regulačního plánu nebo vložení dat o územní studii do evidence nebo uzavření plánovací smlouvy. Současně platí, že v návrhu územně plánovací dokumentace určeném k projednání takové přesné datum z logiky věci být nemůže. Jak situaci vyřešit?
Když obce uvažují o regulaci zastavitelných ploch v územním plánu, častokrát sáhnou po územní studii. Dnes mají možnost navíc podmínit výstavbu uzavřením veřejnoprávní plánovací smlouvy. Lze oba tyto instituty kombinovat? Pokud ano, jak?
Krajský soud v Ústí nad Labem se vyjadřoval k tomu, jak by mělo být v územním plánu odůvodněno určení ploch k vyvlastnění, i když byl vlastník v procesu územního plánování pasivní.
Nejvyšší správní soud se vyjadřoval k tomu, zda a jak se mohou stavební úřady odchýlit od územní studie. Co k tomu soudci řekli?
Otázka: Pokud jako podklad pro změnu územního plánu je vypracovaná územní studie a bude se jednat o pořízení ÚP s regulačními prvky – jakým způsobem během samotného pořizovacího procesu změny územního plánu se tato územní studie do procesu promítne? Bude se v nějaké fázi zasílat dotčeným orgánům?
Jedna obec podmínila výstavbu v zastavitelné ploše v novém územním plánu územní studií. S tím nesouhlasily dotčené vlastnice a bránily se u soudu (stěžovaly si i na další regulaci, ale v tomto textu se zaměříme právě na územní studii).
Otázka: Kdo hradí náklady na pořízení územní studie, když je tato územní studie podmínkou pro rozhodování v území podle územního plánu?
Otázka: Obec vydala územní plán s podmínkou pořízení územní studie do 6 let od nabytí účinnosti územního plánu s tím, že chce záměr co nejvíce oddálit. Kdy musí obec začít pořizovat studii? Musí začít hned, jakmile budou vlastníci pozemků požadovat, nebo má čas a musí si jen hlídat, aby neutekla lhůta a podmínka nakonec neodpadla? Nebo vlastně studii nemusí začít nikdy a po 6 letech podmínka propadne? Bude za tento “zdržovací” postup obec postižitelná?